Článek
Cena severomořské ropy Brent po oznámení příměří a následném memorandu mezi USA a Íránem prudce spadla z denního vrcholu kolem 114 dolarů za barel k hranici 80 dolarů. Trhy si podle americké CNN vsadily na to, že ropa z Perského zálivu začne znovu proudit a napětí rychle poleví. Investoři ale reagují spíše na optimismus než na skutečný stav fyzických zásob.
Za poslední měsíce se totiž světové zásoby ropy výrazně vyčerpaly. Zásobníky přišly o 190 milionů barelů a některé důležité uzly už se dostávají na úrovně ohrožující provoz.
Typickým příkladem je podle CNN Cushing v Oklahomě, jeden z klíčových amerických skladovacích a distribučních bodů. Zásoby tam klesly na takzvanou stresovou hranici, kdy je stále těžší dostat ropu ze zásobníků dál do potrubí a k odběratelům.
Ztenčily se i strategické zásoby. Mezinárodní energetická agentura je má na nejnižší úrovni od roku 1990, americká nouzová rezerva je nejnižší za 43 let. Americký prezident Donald Trump dokonce na summitu největších ekonomik G7 prohlásil, že kdyby se situace nevyřešila, vystačily by asi na čtyři týdny.
Navíc neplatí, že otevřený průliv znamená okamžitý návrat k normálu. Aby se ropa začala znovu dostávat na trh v běžném režimu, je potřeba odstranit miny, vrátit do oblasti prázdné tankery, znovu rozjet těžbu a obnovit celý logistický řetězec. To je proces na týdny až měsíce. Trh tak může být otevřený na papíře, ale reálné dodávky budou přicházet se zpožděním.
Část analytiků tvrdí, že ropa zlevnila příliš rychle. Helima Croftová z RBC Capital Markets upozorňuje, že návrat k původnímu stavu bude logisticky velmi složitý. Matt Smith z Kpler zase varuje, že američtí spotřebitelé se v létě vyšším cenám nejspíš stejně nevyhnou, protože tržní síly dřív nebo později znovu převáží nad současnou euforií z dohody.
Někteří analytici na druhou stranu připomínají, že před začátkem války byl ve světě poměrně velký přebytek ropy. Vikas Dwivedi z Macquarie Group říká, že zásoby se sice výrazně ztenčily, ale ne natolik, aby se dalo mluvit o bezprostředním kolapsu.
