Ministerstvo odmítlo přispět na opravy silnic nižších tříd, kraje se bouří

Informaci o tom, že kraje nedostanou od státu peníze, podle Půty dostala asociace ve čtvrtek přímo od ministerstva. To podle něj uvedlo, že nemá žádnou rezervu, kterou by mohlo krajům prostřednictvím dopravního fondu poskytnout.

Po krajských silnicích jezdí podle Půty lidé každý den. „Hlavně na venkově. Mnozí z nich na dálnici nebo silnici první třídy vyjedou jen párkrát do roka. Benzin nebo naftu ale tankují úplně stejně. A právě výnos ze spotřební daně z minerálních olejů je příjmem fondu,“ upozornil liberecký hejtman.

Půtovi proto připadá logické i spravedlivé, aby alespoň část těchto peněz směřovala zpět do krajských rozpočtů na opravy silnic, které lidé denně používají.

Kraje letos na opravy svých silnic žádaly minimálně dvě miliardy korun, přičemž optimální by byly čtyři miliardy korun. Ve vyjednávání s vládou ale neuspěly. „Za mnohem horší ale považuji to, že ministerstvo dopravy už dnes poměrně jasně naznačuje, že podobnou nulu mohou české a moravské kraje dostat i v roce 2027 a v dalších letech,“ poznamenal Půta.

Ministerstvo odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Letos je podle něj v rozpočtu dopravního fondu zajištěno přes čtyři miliardy korun na konkrétní projekty na komunikacích ve správě krajů, které mají zlepšit dopravní obslužnost regionů, bezpečnost a podpořit jejich rozvoj.

„Každoročně navíc stát investuje stovky milionů korun do bezpečnosti na silnicích druhé a třetí třídy, mostů nebo cyklostezek,“ uvedl mluvčí resortu Filip Medelský.

Podle něj je však potřeba rozlišovat mezi strategickými investicemi a běžnou správou majetku. Silnice druhých a třetích tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou podle ministerstva především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky ze státního fondu na běžné opravy označil Medelský za nenárokovou a doplňkovou pomoc státu, nikoli za automatický nárok.

Proti rozhodnutí se již vymezilo například vedení Středočeského kraje nebo sdružení krajských správ silnic.

„Na odstranění dlouhodobého investičního dluhu na silnicích druhých a třetích tříd a krajských mostech by bylo potřeba přibližně 275 miliardy korun. Vyplývá to z republikového souhrnu za období 2021 až 2025, který zahrnuje třináct krajů s výjimkou Prahy,“ připomněla mluvčí Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje Petra Kučerová.