Hlavní obsah

Minimální mzda: Pro odbory nízká, pro zaměstnavatele vysoká

Novinky, Hana Kadečková
PRAHA

Žhavým bodem jednání úterní tripartity se stala diskuse o růstu minimální mzdy. Vláda přišla s návrhem zvýšit ji od ledna o sedm set korun ze současných 6200 na 6900 Kč. Pro odbory je to málo, pro zaměstnavatele moc.

Foto: Josef Zajíc

Veletr SVATBA 9.3.2013

Článek

 "Nedohodli jsme se na ničem. Projedná to ještě pracovní tým pro mzdy a platy. Ale rozhodnout bude muset nakonec stejně vláda," sdělili Právu v úterý po zasedání tripartity zástupci odborů i zaměstnavatelů. "Domníváme se, že by minimální mzda měla být 7200 Kč. To znamená, měla by se zvýšit o tisícovku proti stávajícímu stavu," řekl Právu místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Jeho oponent, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdeněk Liška si myslí pravý opak: "Chápu, že musíme zvedat minimální mzdu. Ale je otázka, jak rychle. Není inflace, index životních nákladů je menší než byl, čili tady není důvod, proč takhle chvátat. Navíc, když víme, že mzdy utíkají produktivitě práce."

Podle něj by stačilo přidat stokorunu a zvýšit tedy minimální mzdu na 6300 korun. Je si však vědom, že tento návrh neprojde: "Ono to neskončí ani na té stovce, ale nebude to ani o té tisícovce," řekl Právu.

Způsob boje proti šedé ekonomice

Podle Zavadila je nutné minimální mzdu zvyšovat rychlejším tempem, neboť je to jeden ze způsobů boje proti šedé ekonomice: "Víme, že se vyplácí minimální mzda a vedle toho další prostředky, které už jsou nezdaněné. A to škodí nejen státnímu rozpočtu, že přichází o platby, ale i lidem samotným. Když přijde nemoc nebo důchod, tak spláčí nad výdělkem, protože se jim započte jenom to, co jim vyplatili oficiálně."

Druhým důvodem je podle Zavadila nutnost srovnávat poměr minimální mzdy vůči průměrné mzdě na evropskou úroveň: "V zemích EU odpovídá výše minimální mzdy padesáti procentům průměrné mzdy. Někde až šedesáti procentům. U nás se to v současné době pohybuje na 39 procentech. Čili my budeme tlačeni EU, abychom srovnávali tyto podíly." Na to reagoval Liška: "Jistě, ale musíme srovnat i produktivitu práce v EU, která je vyšší než u nás. A snad nás nechtějí odbory nutit, abychom - když utíkají mzdy - produktivitu práce řešili způsobem, že budeme lidi vyhazovat. To by snad nechtěli ani ti odboráři. A nebo, jestli to chtějí, ať to řeknou," rozohnil se Liška.

Minimální mzda musí být atraktivnější než sociální dávky

Minimální mzda je nejnižší zákonná hranice odměny za práci. Nižší mzdu už nesmí zaměstnavatel svému zaměstnanci vyplácet. "Nejnižší příjmy z pracovní činnosti musí být posilovány na takovou úroveň, aby byly pro všechny zaměstnance atraktivnější než příjmy ze sociálních dávek," zdůvodnil návrh vlády ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Podle něj je růst minimální mzdy považován za významný nástroj pro zvyšování motivace lidí k přijetí a udržení zaměstnání - aby na tom byli lépe když pracují, než když pobírají sociální dávky. Počet lidí, kteří pracují za minimální mzdu je poměrně nízký. Pracuje za ni 1,3 až 1,5 procenta všech zaměstnanců.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám