Článek
„Už jsme si na to zvykli,“ popsala podle britské BBC situaci obyvatelka Havany s tím, že ji rozsáhlý blackout nepřekvapil.
Dodávky se po zhroucení celé soustavy postupně obnovují, v řadě regionů ale zůstávají omezené.
Podobné výpadky nejsou na desetimilionové Kubě ničím výjimečným. Země se s nimi potýká dlouhodobě, což v minulosti už vedlo i k protestům obyvatel.
Klíčovým problémem je nedostatek paliv. Země je silně závislá na dovozu ropy, přičemž až polovinu dodávek odpovídající 35 tisícům barelů ropy denně dlouhodobě zajišťovala Venezuela. Tento model se ale v posledních měsících rozpadl. Dodávky z Venezuely se zastavily poté, co Spojené státy v lednu zatkly prezidenta Nicoláse Madura.
Situaci dále komplikuje politika USA. Washington v poslední době zabavil několik tankerů s ropou směřujících na Kubu a prezident Donald Trump pohrozil cly zemím, které by ostrovu paliva dodávaly.
Trump navíc použil i ostřejší rétoriku vůči samotné Kubě. „Je to teď velmi oslabená země,“ řekl. Dodal, že by si Spojené státy mohly s ostrovem udělat, co budou chtít.
Kubánská vláda mezitím potvrdila, že zahájila jednání s americkou administrativou, která by mohla napětí zmírnit.
Energetická krize má přímý dopad na každodenní život a vyvolává protesty. Minulý týden během akce proti drahým potravinám a častým blackoutům demonstranti vtrhli do budovy komunistické strany ve městě Morón.
