Hlavní obsah

Michl: Očekávání, že sazby nezvýšíme, se nemusí naplnit

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech ve středu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Na příštím jednání bankovní rady v únoru 2023 se rozhodne o tom, zda centrální banka sazby zvýší, nebo je nechá na současné úrovni. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady.

Foto: Milan Malíček, Právo

Guvernér ČNB Aleš Michl.

Článek

Dva členové bankovní rady navrhovali zvýšení základní sazby o půl procentního bodu. Na předchozích jednáních vždy viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub navrhovali růst sazeb o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba je na sedmi procentech od letošního června.

Michl zdůraznil, že se nemusí naplnit očekávání trhu, že sazby ČNB jsou na svém vrcholu. „Očekávání trhu, že sazby v první polovině roku nezvýšíme, se nemusí naplnit. Bankovní rada je připravena zvýšit sazby zejména, pokud vzroste riziko poptávkové inflace,“ řekl.

Upozornil také, že bankovní rada ve středu vůbec nejednala o možném snižování sazeb. „Vůbec to není na pořadu dne,“ řekl.

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech

Ekonomika

Guvernér zopakoval závazek ČNB bojovat proti inflaci, dokud neklesne ke dvěma procentům. V listopadu činila 16,2 procenta, což bylo méně, než odhadovala ČNB. Michl ale upozornil, že je to důsledek metodiky započítání úsporného tarifu na energie.

„V lednu tento efekt vyprchá a inflace se přiblíží 20 procentům,“ upozornil. Na této úrovni by ale podle něj mělo tempo růstu cen kulminovat a v následujících měsících inflace zpomalí.

Domácí poptávkové tlaky podporující inflaci se podle Michla zmírňují, když klesá spotřeba domácností, oslabuje realitní a hypoteční trh a reálné mzdy se snižují. Proti externí nákladové inflaci by mohlo působit hospodářské ochlazení v zahraničí.

Michl ale zároveň upozornil, že proinflačním rizikem zůstává expanzivní fiskální politika a možnost rychlého růstu mezd. Nejistotou dalšího vývoje potom je očekávané lednové přecenění zboží a služeb či další vývoj konfliktu na Ukrajině.

Inflace v EU po roce a půl klesla

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám