Článek
Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu.
Nejnižší inflaci v EU v září zaznamenal Kypr, kde spotřebitelské ceny zůstaly meziročně beze změny. Nejvyšší inflaci naopak vykázalo Rumunsko, kde ceny vzrostly o 8,6 procenta.
Česká republika měla v září podle údajů Eurostatu nadále nejnižší inflaci ze zemí visegrádské čtyřky. V Polsku činila inflace 2,9 procenta, v Maďarsku se nacházela na 4,3 procenta a na Slovensku dosahovala 4,6 procenta. Ve všech těchto třech zemích se inflace v září zvýšila.
Eurostat rovněž oznámil, že inflace v eurozóně v září vzrostla na 2,2 procenta ze srpnových dvou procent. Potvrdil tak svůj rychlý odhad ze začátku října. Inflace se nyní nachází nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Ta minulý měsíc podle očekávání ponechala úroky beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstala na dvou procentech.
Český statistický úřad minulý týden uvedl, že spotřebitelské ceny v Česku se v září meziročně zvýšily o 2,3 procenta. Inflace tak podle údajů statistického úřadu zvolnila ze srpnových 2,5 procenta.
„Jak je vidět, většina zemí eurozóny má aktuálně inflaci výrazně vyšší. Sousední Slovensko dokonce více než dvojnásobnou, 4,6 procenta. Českou inflaci drží nízko především klesající ceny energií, konkrétně elektřiny a zemního plynu. Jen tyto dvě položky snižují inflaci o více než tři desetiny procentního bodu,“ uvedl ekonom Petr Dufek s tím, že ke zpomalení inflace přispěly potraviny, jejichž růst se v posledním měsíci výrazně zpomalil.
„Proinflačně naproti tomu působí nájemné a další služby. A právě služby jsou jedním z hlavních důvodů, proč se Česká národní banka nehrne do dalšího snižování sazeb,“ dodal Dufek.
Česká národní banka minulý měsíc podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. O nastavení úrokových sazeb bude znovu rozhodovat začátkem listopadu.
„Dřívější rychlý růst cen potravin, který vedl k poklesu jejich nákupů, výrazně polevuje a je už dokonce příznivější než ve většině zemí Evropské unie. Dokonce když se podíváme na vývoj v posledních třech nebo pěti letech, ceny potravin rostly v obou případech pomaleji než evropské průměry,“ vysvětlil ekonom.
