Článek
Magyar dodal, že proces přijetí eura nebude snadný, ale průzkumy ukazují, že v otázce nutnosti vstoupit do měnové unie panuje společenská shoda. Podpora vstupu do eurozóny se v Maďarsku pohybuje mezi 70 až 75 procenty, což je nejvíce ze zemí mimo eurozónu, dodal Magyar.
Nejtěžší překážkou podle něj bude snížení veřejného dluhu. Dodal ale, že pokud by se prostředky z fondů EU využívaly efektivněji, nebyla by nutná žádná úsporná opatření.
V posledních letech si Maďaři uvědomili, že setrvání mimo eurozónu je synonymem nestability, nepředvídatelnosti, hospodářského úpadku, vysoké inflace, chudoby, úniku zahraničních investic a nízkých mezd, prohlásil Magyar. Dodal, že před 22 lety, kdy země vstoupila do EU, byla v mnoha ohledech blíže potenciálnímu vstupu do eurozóny než teď.
V odpovědi na dotazy novinářů premiér řekl, že splnění maastrichtských kritérií nutných pro vstup do eurozóny do roku 2030 je pro Maďarsko realistickým cílem. To však neznamená, že země do té doby vstoupí do eurozóny. Důležitá budou i politická rozhodnutí, kurz forintu a široké konzultace v této věci.
Kromě Maďarska patří mezi potenciální členy eurozóny také Česká republika, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Maďarsko má podle Evropské centrální banky ze všech těchto zemí nejvyšší úroveň zadlužení a úrokových sazeb. Dalšími kritérii pro přijetí eura jsou rozpočtový deficit, míra inflace a míra volatility měny, které se všechny v Maďarsku nacházejí mimo referenční hodnoty.
Zákon o centrální bance navíc nesplňuje příslušné požadavky, země musí také zlepšit dodržování zásad právního státu a boj proti korupci, dodala Evropská centrální banka. Upozornila rovněž na to, že Maďarsko čelí strukturálním problémům souvisejícím se stárnutím populace a s tím, že dovednosti pracovníků stále méně odpovídají požadavkům zaměstnavatelů.
