Článek
Macron už při prezentaci priorit nadcházejícího francouzského předsednictví v EU uvedl, že sedmadvacítka musí přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit pravidla ohledně deficitů, aby podpořila postpandemické investice a hospodářský růst, protože svět se chce dostat z krize vyvolané nemocí covid-19.
„Stejně jako tato pravidla neomezovala naši reakci na pandemii, neměla by nám bránit v provádění všech nezbytných investic,“ napsali nyní oba politici v komentáři.
Polsko pohrozilo zastavením plateb do unijního rozpočtu
Macronovo poselství, které tentokrát podpořil také italský premiér a někdejší šéf Evropské centrální banky (ECB), je určené státům EU, jež se nejvíce drží pravidel úsporných opatření. Především země severní Evropy se už před přijetím mimořádného rozpočtu na oživení ekonomiky po pandemii vyjadřovaly zdrženlivě k možnosti rozvolnit stávající podobu unijních fiskálních pravidel.
Škrty ani vyšší daně nepomohou
„Není pochyb o tom, že musíme snížit úroveň našeho zadlužení. Nemůžeme však očekávat, že toho dosáhneme prostřednictvím vyšších daní nebo neudržitelných škrtů v sociálních výdajích, ani že zadusíme růst prostřednictvím neživotaschopných fiskálních úprav,“ uvedli společně představitelé dvou významných evropských ekonomik.
„Již před pandemií potřebovala stávající fiskální pravidla EU reformu. Jsou příliš nepřehledná a příliš složitá. Omezovala jednání vlád během krizí a nadměrně zatěžovala měnovou politiku. Neposkytovala také pobídky k upřednostňování klíčových veřejných výdajů pro budoucnost a pro naši suverenitu, včetně veřejných investic,“ napsali politici.
Francouzský prezident už dříve řekl, že využije nadcházejícího francouzského předsednictví v Radě EU ke svolání zvláštního summitu na 10. a 11. března. Bude se zabývat právě hospodářskou tematikou.