Článek
Celkově je nyní v Česku v provozu více než 200 větrných elektráren. Jejich instalovaný výkon dohromady činí přes 371,5 MW.
Nové větrné elektrárny loni vznikly na třech místech. V Maletíně v Olomouckém kraji byly loni zprovozněny tři projekty s výkonem dohromady 6,6 MW. Další novou větrnou elektrárnu otevřeli v Hati v Moravskoslezském kraji s výkonem 4,2 MW a ve Vrbici v Karlovarském kraji s výkonem 2,3 MW.
Většina loni zprovozněných větrných elektráren byla podle komory otevřena spíše administrativně, postaveny totiž byly už dřív, loni však byly definitivně vyřízeny všechny podmínky pro zprovoznění. Chalupa upozornil, že povolovací procesy od dokončení zařízení někdy trvají až dva roky. Pomoci by podle něj mohla nová legislativa, která by měla zrychlit povolování staveb.
V loňském roce se podle komory v tuzemsku uskutečnil dosud největší počet referend o nových projektech větrných elektráren. Výsledkem 24 rozhodování občanů byl vyrovnaný poměr souhlasných a zamítavých stanovisek. Navzdory výraznému nárůstu kladných rozhodnutí proti předchozím rokům je podle Chalupy společnost vůči stavbě větrných zařízení stále velmi polarizovaná a výsledky referend jsou většinou těsné.
Ačkoliv podle komory roste počet projektů v přípravě, letos nejspíš žádná stavba nové větrné elektrárny nezačne. Pro rychlejší rozvoj větrné energetiky je podle Chalupy dále zapracovat na zrychlování povolovacích procesů i následné činnosti úřadů. Obor podle něj potřebuje také posílit v osvětě veřejnosti o fungování větrných elektráren. Nutná bude podle Chalupy také další politická podpora.
I přes loňské rozšíření počtu zařízení větrná energetika v Česku dlouhodobě zaostává. Její podíl na tuzemské výrobě dlouhodobě stagnuje kolem jednoho procenta. Průměr v EU přitom loni činil skoro 17 procent. Největší podíl větrné elektřiny v energetickém mixu má podle statistik Wind Europa v Evropě Dánsko, kde větrné elektrárny zajišťují více než polovinu elektřiny.
