Článek
K nelibosti některých sousedních vsí mají ve Vlčtejně vyrůst dva 166 metrů vysoké stožáry, které ještě navýší rotory o průměru 162 metrů. Nyní probíhá EIA, posuzování dopadů tohoto záměru na životní prostředí. Vlčtejn nic nenamítá. „Větrná energie je celosvětový trend, někde elektrárny postavili, aniž by z toho obec cokoliv měla. My jsme se rozhodli uzavřít s firmou Meridian Nová energie smlouvu o spolupráci,“ řekl Novinkám starosta Josef Mašek (Udržení samostatnosti obce Vlčtejn).
Vesnice má necelou stovku obyvatel. „Obec z toho bude mít finanční profit. Milion za každou elektrárnu. A přibližně 1,2 milionu ročně dostaneme za jejich provoz. Z toho zhruba polovinu obdrží občané, kteří u nás mají trvalý pobyt, formou dotací na energie,“ upřesnil.
Trojský kůň
Proti projektu se vymezily nedaleké Chválenice. „Tato výstavba představuje závažný zásah do charakteru a kvality života obyvatel naší obce.“
Zásadní nesouhlas s větrníky v oblasti vyjadřují aktivisté z dalších vesnic. I proto, že Vlčtejn nemusí zůstat jediný, potenciálních míst je více než deset. „První větrník je trojský kůň. Jeden naruší krajinný ráz a budou tu zástupy investorů,“ uvedl Martin Moudrý ze Střížovic.
Tam by elektrárny stát neměly, místní je v roce 2014 odmítli v referendu. „Jenže teď hrozí, že vyrostou v okolních katastrech a my budeme uprostřed větrného parku,“ upozornil Moudrý. „Atraktivita bydlení půjde na nulu. Byl by to útok na mé investice. Vzdal jsem se města, abych dětem zajistil zdravý životní styl na venkově. A to se teď mění. Budeme se bránit.“
Milan Fiala, kastelán zámku v Nebílovech a občan Netunic, varoval: „Tady budou mít větrníky jen symbolický význam. Přitom zničí to, co zde vzniká tisíce let, kulturní krajinu se svými měřítky a hierarchií. Už na sebe nebude poutat pozornost hrad Radyně, kostelíky, boží muka, ale větrná elektrárna,“ podotkl Fiala.
Luboš Růžička z Jarova poznamenal: „Pokud stát chce energii z těchto zdrojů, ať si tedy staví elektrárny třeba ve vojenských prostorech.“
Práh se snížil
Jak to dopadne u Vlčtejna, rozhodne výsledek EIA. „Když odborníci řeknou, že to tady nejde, tak to nebude,“ konstatoval starosta Mašek a dodal: „Ale jestli jsou větrné elektrárny tak nepříznivé k životnímu prostředí, asi by je jinde nestavěli. Krajinný ráz naruší, je však otázka, jak se na to člověk dívá. Mně nevadí, je to technická věc.“
V řadě případů se investoři EIA obávat nemusí. „Práh povolování se hodně snížil,“ sdělil Martin Plíhal, vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje. „Pokud nejde o více než tři větrné elektrárny a jsou více než kilometr od obydlí, není EIA potřeba,“ vysvětlil.
Hejtmanství dokončuje nezávaznou územní studii, z níž vyplyne, kde si dovede větrníky představit. Akcelerační zóny vymezí stát, jasno má být v červenci.
