Článek
"Je to opravdu hrozné číslo, které neustále roste. I proto bych chtěla zdravotními knížkami, které by měly být zavedeny od podzimu, tento nárůst zastavit," řekla Právu ve středu ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Vysvětlila, že pacientovi by se do zdravotní knížky zapisovaly všechny léky, které bere, a tak kterýkoli lékař, k němuž pacient půjde, by měl přehled těchto léků a nemusel by předepisovat další.
Víc než pět léků denně může škodit
Jestliže pacient bere více než pět léků denně, pak nežádoucí účinky mohou převyšovat profit z těchto léků. "Vím o případech, kdy dokonce berou patnáct léků za den, a jako lékařka si myslím, že tato dávka je nesmyslná a pro organismus člověka nesmírně zatěžující," uvedla ministryně. Dodala, že zdravotními knížkami by se dalo mnoho miliard korun ušetřit za léky.
Stejně tak by ráda, aby v nemocnicích byly tzv. pozitivní listy, kde by pro určitý provoz byly stanoveny léky, které se používají. "Zbytečně se totiž dávají některé drahé léky, které však mají stejný účinek jako léky lacinější," řekla ministryně.
Právě tato její opatření by měla být i součástí koncepce zdravotnictví, kterou by vláda měla projednat koncem dubna.
Polovinu léků dodají domácí firmy
Výdaje za léčiva rostou nepřetržitě od roku 1992. Počet prodaných balení se pohybuje blízko úrovně 330 miliónů kusů, z čehož vyplývá neustále rostoucí cena, která loni stoupla o 20 korun na průměrných 170,6 koruny za jedno balení.
Zhruba 15 procent výdajů připadá podle ředitele Mezinárodní asociace farmaceutických společností Pavola Mazana na volně prodejné léky. Spoluúčast pacientů při platbách za léky, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění, má dosahovat pěti až šesti procent. "V porovnání s kteroukoli jinou evropskou zemí je to číslo, které je v průměru trojnásobně nižší," řekl.
Více než polovinu léků na český trh loni dodaly zahraniční firmy, zhruba třetinu drží čeští výrobci a 12 procent slovenští. Zahraniční dodavatelé inkasují téměř 80 procent všech výdajů za léky, téměř 44 miliard korun. Průměrná cena dovezeného léku loni dosáhla 257 korun, tuzemského 83 korun.
Finanční podíl léčiv, kterým vypršela patentová ochrana, je podle Mazana v Česku zhruba 45procentní, asi trojnásobně vyšší než v bývalé evropské patnáctce. Nižší je prý i v Polsku a Maďarsku.
Nejvíc výdaje na srdce a cévy
"Systém úhrad je natolik restriktivní a vytváří tolik administrativních překážek pro nové léky, že jejich podíl je ve srovnání s kteroukoli jinou zemí v Evropě podstatně nižší," uvedl Mazan.
Nejvyššího finančního objemu loni dosáhly výdaje na léčiva kardiovaskulárního systému za 10,9 miliardy korun. Za léčiva nervového systému lidé utratili 6,6 miliardy a za léčiva zažívacího traktu a metabolismu zhruba 6,1 miliardy.
V pořadí počtu distribuovaných balení vedou, stejně jako v předchozích třech letech, léky proti bolesti (analgetika) s téměř 32 milióny distribuovaných balení. Podle SÚKL loni léčivé přípravky distribuovalo 133 firem. Tříčtvrtinového finančního podílu na trhu dosáhlo 13 distributorů, o dva méně než před rokem. Podle Mazana bude koncentrace na trhu pokračovat.