Článek
„Bezprostředním problémem českého cukrovarnictví není nedostatek řepy, ale především ekonomika výroby cukru,“ řekl Novinkám předseda Českomoravského cukrovarnického spolku Josef Pojer.
Průměrná cena kilogramu krystalového cukru dosáhla v prosinci 2022 podle Českého statistického úřadu rekordních 32,23 koruny, loni jen 15,25 koruny. Podle portálu Kupi.cz se cukr v aktuálních slevových akcích prodává za podobnou cenu, na úroveň před zdražováním se ale nevrátil. Ještě výrazněji spadla cena u výrobců – v Česku, Německu a Polsku se letos na jaře dostala přibližně na 12 korun za kilogram.
Cukrovarům přitom zdražují energie, obaly i práce, kvůli energeticky náročnému provozu se jich týkají i emisní povolenky. „V tomto sektoru se nůžky dlouhodobě rozevírají, protože ceny stagnují nebo klesají a zároveň veškeré náklady rostou,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Cukr se vyrábí z cukrové řepy nebo cukrové třtiny – v Česku a Evropě převládá řepa, ve světě třtina. Výsledný produkt je chemicky stejný bez ohledu na zdroj.
Lidé hledají jiná sladidla
Česko má pro pěstování řepy vhodné podmínky a cukr dlouhodobě vyrábí i na vývoz. Od loňského podzimu do letošního února vyrobilo šest tuzemských cukrovarů 589 tisíc tun cukru, o tři čtvrtiny víc, než země za rok spotřebuje. Samotné závody Tereos TTD v Dobrovici a Českém Meziříčí vyrobily 354 tisíc tun.
Spotřeba přitom klesá, lidé vyhledávají méně sladké výrobky a firmy část cukru nahrazují sladidly. V Česku klesla z 36,9 kilogramu na obyvatele v roce 2022 na 30,8 kilogramu o dva roky později.
Nabídka v Evropě naopak rostla díky dobrým sklizním i dovozu z Ukrajiny, který po zrušení limitů v roce 2022 vzrostl až na půl milionu tun ročně. Od loňska smí země bez cla dovézt 100 tisíc tun.
Jeden cukrovar už skončil
České cukrovarnictví má bezmála dvousetletou tradici, rozmach zažilo za Rakouska-Uherska v 19. století, kdy se zdejšímu cukru pro jeho hospodářský význam přezdívalo bílé zlato.
Ještě nedávno mělo Česko sedm cukrovarů. Firma Agrana loni uzavřela závod v Hrušovanech nad Jevišovkou i cukrovar v Rakousku – nešlo o bankrot, ale o soustředění výroby do menšího počtu závodů kvůli nízkým cenám, rostoucím nákladům i klesající spotřebě.
Od roku 2017 v Unii skončilo podle cukrovarnického spolku dvacet řepných cukrovarů. Zavření dalšího českého závodu by podle spolku mohlo spustit řetězovou reakci – prodloužila by se cesta řepy ke zpracování, vzrostly by náklady pěstitelů a někteří by od pěstování ustoupili.
„Pokud nízké ceny a vysoké zásoby přetrvají, riziko ukončení jednoho ze šesti českých cukrovarů může nabýt reálných obrysů,“ upozornil Pojer.
