Článek
Podle zdrojů Novinek z bezpečnostních kruhů výhrůžky obdrželo několik letů napříč Evropou současně, což naznačuje koordinovaný postup či společný zdroj. Dosavadní mezinárodní vyšetřování neodhalilo konkrétního pachatele nebo vazby na teroristické skupiny.
„Jejich cílem je jednak vyčerpávat zdroje, jednak testovat, jak na to zareagují členské státy NATO,“ cituje bulharská Nova odborníka na kyberbezpečnost Ljubomira Tuleva.
„Na světě existují dvě země, které mají zájem na destabilizaci Evropy – Rusko a Írán,“ nechal se slyšet odborník na národní bezpečnost plukovník Asen Pejčev.
Podobně to vidí i český bezpečnostní expert Vlastislav Bříza mladší. Pro označení zdroje výhružek však zatím chybí důkazy.
„Rusko má s podobnými formami destabilizace zkušenosti a má motivaci oslabovat evropskou bezpečnost. Vyloučit nelze ani Írán, ale stejně tak může jít o nestátní aktéry,“ napsal Novinkám.
Nova doplnila, že stejný e-mail s bombovou hrozbou obdržela i samotná stanice. „Ve společnosti Nova Broadcasting Group byl okamžitě spuštěn standardní postup pro jednání v podobných situacích, aniž by došlo k přerušení televizního a rozhlasového vysílání,“ uvedla stanice.
Výhrůžky přišly, když už byla letadla ve vzduchu
Ředitel Řízení letového provozu Ivan Djaksov doplnil, že e-maily s výhrůžkami rozesílají „neznámé organizace“.
„O jednom z ohrožených letadel, které u nás přistálo, s jistotou víme, že opouštělo německý vzdušný prostor v okamžiku, kdy obdrželo výhrůžku. Druhé – letadlo, které odletělo z Kodaně – se rovněž nacházelo mimo náš vzdušný prostor, pravděpodobně nad Polskem,“ upřesnil Djaksov.
O tom, že za incidenty může stát Rusko, píše také britská stanice BBC, podle níž by mohlo jít o pokračování ruské hybridní války. „Akce, které poškozují infrastrukturu či společnost daného státu, ale které bývají anonymní, popiratelné a nedosahují úrovně, která by spustila článek 5 Severoatlantické smlouvy a tím vyvolala reakci Západu,“ popsala BBC.
Podle Břízy je strategie anonymních výhružek atraktivní především tím, že může způsobit velké škody s minimálními náklady.
Stoprocentní obrana neexistuje
„Stačí několik anonymních výhružek a do pohybu se dají bezpečnostní složky, policie, armádní stíhačky i letištní personál. Vznikají finanční škody, zpoždění a nejistota cestujících,“ sdělil Bříza Novinkám.
Dalšími cíli podle něj může být testování evropských bezpečnostních mechanismů a koordinace nebo snaha vyvolat dojem, že evropské státy nedovedou garantovat bezpečnost vlastního vzdušného prostoru.
Proti výhružkám navíc neexistuje stoprocentní obrana. V případě, že je výhružka vyhodnocena jako věrohodná a začne její prověřování, bezpečnostní složky samy přispějí k dosažení cílů jejich původců.
„Útočník nepotřebuje bombu. Stačí mu přesvědčit ostatní, že ji má,“ dodal.
Ať pocítí to, co my, píší ruští bloggeři
Ruští bloggeři podle ní naznačili, že pokud ukrajinské drony v současnosti ohrožují bezpečnost ruských letišť a západní sankce brání ruským leteckým společnostem v přístupu do evropského vzdušného prostoru, západní země by měly pocítit stejné problémy. Důkazy však zatím chybí.
„Do čtvrtečního večera se však neobjevil žádný důkaz spojující tyto falešné hrozby leteckým společnostem s Ruskem, Íránem nebo jakoukoli jimi ovládanou skupinou,“ uzavřela stanice.
Poprvé bombové výhružky obdržela letadla v úterý, další přišly ve čtvrtek, kdy i v Praze Ruzyni přistála čtyři dotčená letadla. Stejná situace panuje i v pátek, kdy letadla na Ruzyni opět přistávají za asistence policie. Rumunská média pak informovala o letounu z Prahy do Bukurešti, na které při přistání čekaly místní bezpečnostní složky.
