Trump s poradci v noci řešil obnovení úderů na Írán. Spekuluje se o pondělí

„Chceme pokračovat v útocích, abychom zajistili zničení íránského jaderného programu a zabránili jeho případné obnově?“ položil si Trump podle stanice Fox News otázku před novináři v Oválné pracovně. „Pokud to bude možné, raději bych nezničil zbytek země, ale možná budu muset. Brzy se to dozvíte,“ odpověděl si.

Americké ústřední armádní velitelství (CENTCOM), které dohlíží na vojenské operace na Blízkém východě, podle zdrojů Fox News dokončuje přípravy na možné obnovení rozsáhlých vojenských operací proti Íránu.

Konkrétní rozkaz z Washingtonu zatím neobdrželo, přesto se podle televize spekuluje, že by obnovení úderů na Írán mohlo přijít v pondělí 9. listopadu. Na tento den totiž připadá na Blízkém východě novoluní. To znamená, že bude tma bez měsíčního svitu, což by mohlo být pro vojenskou operaci příznivé.

Podle listu Financial Times ale stále probíhají jednání o případné dohodě Íránu s USA. Katarský emír Tamím bin Hamad Sání telefonicky hovořil s Trumpem o dosavadních snahách zprostředkovat dohodu, která ukončí krizi na Blízkém východě.

Telefonát se uskutečnil dva dny poté, co Trump a jeho republikáni utrpěli drtivou porážku v kongresových volbách. V midterms přitom byla klíčovým tématem nepopulární válka v Íránu a její dopad na ceny pohonných hmot.

Podle zdroje z katarské diplomacie Írán poslal přes Katar Spojeným státům návrh dohody o jaderném programu. Emír také s Trumpem probíral katarské iniciativy „na překlenutí propastí mezi zúčastněnými stranami a podporu procesu vyjednávání, s cílem připravit cestu k dosažení komplexní dohody, která vyřeší krizi a zajistí bezpečnost a stabilitu v regionu“.

Mediátoři podle Financial Times na Trumpa tlačí, aby diplomacii dal více času, a tvrdí, že obě strany chtějí dohodu a projevily známky větší flexibility.

Mezi válčícími stranami však přetrvávají značné rozdíly. Zatímco Washington trvá na tom, že jaderné otázky musejí být zahrnuty již v první fázi jednání, Írán požaduje uvolnění sankcí, přístup ke zmrazeným aktivům a reparace.

Mezi sporné body patří také osud íránských zásob 440 kg vysoce obohaceného uranu. USA chtějí, aby Írán souhlasil s tím, že inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii umožní navštívit jeho hlavní jaderná zařízení, která USA bombardovaly nejen při letošních úderech, ale také během loňského 12denního konfliktu. Předpokládá se, že zásoby se nacházejí pod troskami těchto závodů.