Článek
Letecké společnosti varují, že jejich zisky jsou pod tlakem. Air France-KLM očekává, že její výdaje na palivo letos vzrostou o 2,4 miliardy dolarů, zatímco Lufthansa a IAG, majitel British Airways, předpokládají nárůst o zhruba dvě miliardy dolarů.
Americká nízkonákladová letecká společnost Spirit tento měsíc zkrachovala, což vyvolalo obavy, že by ji mohly následovat i další.
Evropské nízkonákladové letecké společnosti s nízkými maržemi a omezeným zajištěním cen paliva, jako jsou Wizz Air a airBaltic, čelí výzvám, i když jsou méně zranitelné než Spirit, uvedl Rohit Kumar, viceprezident pro rating společností ve společnosti Morningstar.
O velikosti dopadu důsledků války na aerolinky rozhodne především to, jestli se brzy podaří dosáhnout nějaké dohody. Léto je pro ně jedno z nejdůležitějších období, protože lidé na severní polokouli létají na dovolenou.
„Vzhledem k tomu, že léto je pro letecké společnosti nejziskovějším obdobím, bude mít jakékoli narušení objemů nebo nákladů během této sezóny významný dopad na zisky,“ varoval Kumar.
Evropské aerolinky naopak podle agentury Reuters snížily obavy z nedostatku leteckého petroleje, jehož cena se skoro zdvojnásobila. Společnost I6 dodávající letecký petrolej uvedla, že evropské rezervy v dubnu stouply o 62 procenta. Většina leteckého petroleje se vyrábí v evropských zemích, ale čtvrtina ho pocházela z oblasti Blízkého východu. Aerolinky ovšem za ně platí vyšší prémiové ceny. Globálně utrpěly škody ve výši 2,6 až 3,9 miliardy dolarů (cca 53 až 80 miliard korun).
Pokud by však konflikt trval a měl by dopad na cestování v létě, mohly by škody v srpnu stoupnout na 12,3 miliardy dolarů.
Situace je však lepší, než se předpokládalo v prvních týdnech po začátku konfliktu, kdy byla terčem íránských útoků i mezinárodní letiště v Dubaji a lety se z oblasti Blízkého východu odkláněly. Počet letů na ropných monarchiích klesl, ale letadla už nejsou prázdná.
