Článek
Vycházejí z výběrového šetření Životní podmínky 2025, které úřad provádí v domácnostech. Ještě výraznější jsou podle něj fyzické problémy u samostatně žijících důchodkyň ve věku 75 a více let, uvedla v časopise Statistika a my statistička ČSÚ Michaela Jirková.
Takových žen je v Česku zhruba 600 tisíc, více než polovině z nich je přes 75 let. S chůzí mají potíže dvě třetiny z nich, čtvrtina dokonce velké. Polovina hůř vidí, dvě pětiny hůř slyší a stejně tolik má potíže s pamětí.
Výdaje na zdraví
Důchodcovské domácnosti vydaly loni na zdravotní péči v průměru 9062 korun na osobu, o téměř 17 procent víc než celostátní průměr. Ukazují to údaje ČSÚ.
Na léky a zdravotnické potřeby z toho připadlo 6344 korun. Průměrný starobní důchod přitom činil 20 669 korun měsíčně, výdaje na zdraví tak odpovídají zhruba čtyřem procentům roční penze. Skutečná zátěž může být výrazně větší u osaměle žijících seniorů a lidí s vyššími náklady na léčbu.
Za velkou zátěž označuje výdaje za léky téměř čtvrtina důchodců, v celé populaci je to 13 procent. U samostatně žijících důchodkyň od 75 let je podíl ještě vyšší, 27,8 procenta.
K lékaři chodí důchodci častěji než zbytek populace, kromě zubaře. Praktika navštívili za poslední rok průměrně 3,3krát, specialistu čtyřikrát, v celé populaci je to 2,2krát a 2,7krát. Samostatně žijící důchodkyně chodí k praktikovi ještě častěji, 3,8krát.
Šetření Životní podmínky mimo jiné zahrnuje domácnosti, v jejichž čele je nepracující člověk ve starobním nebo invalidním důchodu. Lidé z domovů pro seniory v něm nejsou. Těchto domácností je přes 1,4 milionu. Více než polovinu z nich tvoří lidé žijící sami.
