Článek
Faktory, které mají vliv na cenu bytu, nejnověji popsala analýza poradenské společnosti KPMG. Ta rozložila průměrnou hodnotu pražského nového bytu na šest základních částí. Přibližně 44 procent z ceny tvoří stavební náklady. Vedle stavebních prací zahrnují i platby za materiál nebo přípravu staveniště.
Druhý největší podíl připadá na nákup pozemků. Analýza ukázala, že pozemek tvoří 17 procent z výsledné ceny bytu. „U některých projektů to ale může být i k třiceti procentům,“ dodal Pavel Kliment, partner zodpovědný za sektor nemovitostí a stavebnictví v KPMG.
Zisk developera tvoří podle dat firmy 13 procent z průměrné ceny, daň z přidané hodnoty 12 procent, devět procent připadá na náklady na marketing, administrativu nebo architekta. Zbylých pět procent činí finanční náklady, například za úvěry u bank.
Z analýzy tedy vyplývá, že největší vliv mají stavební náklady. V případě bytové výstavby stouply za posledních deset let o 140 procent.
Právě spor o ceny stavebních dodávek zahýbal na přelomu roku realitním trhem. Největší český developer Central Group ve snaze zatlačit na dodavatele pozastavil zahájení výstavby nových projektů.
Majitel firmy Dušan Kunovský věří, že se mu takto podaří srazit ceny dodávek o deset procent. V nedávném rozhovoru pro Novinky ale připustil, že stavební podniky zatím na tak výrazný pokles kývnout nechtějí.
Stavebnictví potřebuje více lidí
Firmy argumentují, že ke zdražování je vede situace na trhu. Kromě cen materiálů promítají do faktur developerům také rostoucí náklady na pracovní sílu. Lidí je na trhu málo, což vede k tomu, že kapacity stavebních podniků jsou takřka vyčerpané a pracovníky si mezi sebou přetahují.
Pokud chce Česko dosáhnout na dostupnější bydlení, musí podle Klimenta nachystat soubor opatření, který bude řešit hned několik ze zmíněných problémů. „Musíme posílit nabídku bytů, tedy zrychlit povolování. A také zapracovat na posílení kapacity stavebních firem,“ uvedl Kliment.
S nutností přilákat do stavebnictví více lidí souhlasí i vláda. Řešení vidí nejen v podpoře technických oborů na českých školách, ale také v dovozu pracovníků ze zahraničí. „Bez nich se neobejdeme,“ přiznal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „Musíme zkrátit čekání na vyřízení formalit z devadesáti až sto dvaceti dnů na třicet,“ dodal.
Podle Klimenta by bylo třeba zlepšit i územní plánování. To má vliv na nedostatek pozemků a jejich rostoucí ceny. Staré územní plány blokují volné pozemky v centrech velkých měst.
Kabinet slibuje, že umožní, aby obce mohly měnit své územní plány pružněji. „Dnes se nedá stihnout změna územního plánu za méně než rok a čtvrt. Cíl je stihnout to za tři až šest měsíců,“ uvedla Hana Landová, vládní zmocněnkyně pro zavádění stavebního zákona.
