Hlavní obsah

Křetínský už německou ocelářskou divizi nechce

2:49
2:49

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Aktualizováno

Český podnikatel Daniel Křetínský již nemá zájem o ocelářskou divizi německé společnosti Thyssenkrupp, ve které jeho společnost EP Corporate Group loni nashromáždila zhruba 20procentní podíl. S německým podnikem se dohodl, že svůj podíl v divizi prodá a vložené peníze dostane zpět.

Foto: Reuters

Křetínský chtěl původně ve firmě získat 50procentní podíl.

Článek

Křetínský měl zájem podíl v divizi Thyssenkrupp Steel Europe (TKSE) zvýšit až na 50 procent a založit společný podnik, v němž by zbylých 50 procent měl Thyssenkrupp. Německý podnik ale v září dostal nezávaznou nabídku na převzetí TKSE od indické společnosti Jindal Steel International.

„EP Group po dohodě s Thyssenkrupp odchází ze společnosti Thyssenkrupp Steel Europe. Převedla zpět svůj 20procentní podíl,“ řekl mluvčí EP Group Daniel Častvaj. Více podle něj skupina věc komentovat nebude.

Ve společném sdělení se mimo jiné uvádí, že EP Group respektuje rozhodnutí společnosti Thyssenkrupp soustředit se na jednání s firmou Jindal Steel International. Ani jedna strana v minulosti neuvedla, jaká byla kupní cena podílu, který Křetínského podnik v TKSE získal. Informované zdroje ale podle Reuters mluvily o částce kolem 140 milionů eur, tedy 3,4 miliardy korun.

Prodej podílu, o němž ve čtvrtek informovala agentura Reuters, tak ukončí zdlouhavá jednání o vytvoření společného podniku, který měl šanci stát se německo-českým gigantem ve výrobě oceli a produkci energií.

Od loňského nákupu pětinového podílu v TKSE se totiž jednání příliš nepohnula. Křetínského společnost EPCG se mezitím přejmenovala na EP Group.

Dohoda o ukončení snah Křetínského získat v TKSE vliv je pro Thyssenkrupp impulsem, aby firma zintenzivnila jednání s indickou Jindal Steel. Reuters přitom divizi TKSE popisuje jako nestabilní byznys, kterého se mateřský Thyssenkrupp snaží zbavit už léta.

Akcie Thyssenkrupp na trhu Xetra ve Frankfurtu nad Mohanem na zprávu zareagovaly poklesem. Zatímco před polednem vykazovaly růst skoro o dvě procenta na téměř šestileté maximum 12,55 eura, po zveřejnění zprávy prakticky okamžitě klesly zhruba na 12,20 eura, a ztrácely tak více než jedno procento. Později růst obnovily a dostaly se na denní maximum nad 12,70 eura.

Rozhodnutí Křetínského přichází v době, kdy evropské ocelářství čelí stále větší nejistotě. Na výrobu oceli v Evropě nepříznivě doléhají vysoké ceny energií, levný dovoz z Číny a zpoždění dekarbonizace na bázi vodíku v jednom z nejvíce znečišťujících průmyslových odvětví.

Výběr článků

Načítám