Článek
Celkově si kraje polepší na úkor státní kasy, i když hospodaří s rekordními přebytky a na svých účtech mají v součtu kolem sto miliard korun. Hejtmani sami na vládu apelovali, že dosavadní systém rozdělování daní je zastaralý a neodráží specifika regionů. Pohorší si kraje s vysokým počtem obyvatel jako Praha, Ústecký a Moravskoslezský kraj.
„Nově stanovená kritéria budou vycházet z toho, jak kraje vypadají, jaké jsou jejich charakteristiky,“ ocenil změnu jihočeský hejtman a předseda krajské asociace Martin Kuba (ODS).
„Stávající model je překonaný, používá se od roku 2005, a již nereflektuje aktuální situaci krajů. Stávající podíly krajů jsou fixní a nereagují například na pohyb obyvatel a studentů,“ potvrdil mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.
Nyní z vybraných daní z příjmů a z DPH kraje dostávají 9,76 procenta, podle nových kritérií se bude jejich celkový podíl na sdílených daních postupně navyšovat až na 10,36 procenta, kam se dostane v roce 2027. Náběh je postupný kvůli dopadu na státní rozpočet, který ministerstvo vyčíslilo na 11,3 miliardy korun.
Co rozhodne o výši příjmů
Nový model zohlední počty obyvatel, studentů a žáků u školských zařízení, počty obcí v kraji, urgentních příjmů v nemocnicích zřizovaných kraji, délky silnic II. a III. třídy a podobně.
Na zmíněné silnice, které kraje spravují, se ale celkem o čtyři miliardy sníží prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Třem krajům změna vadí
Kolik regiony přesně dostanou, se odvine od výše výběru daní. Hlavně se ale u nich nový model projeví různě. Nejlidnatější kraje, tedy Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj, volaly po tom, aby na každého občana připadala stejná částka. Na březnovém jednání Asociace krajů, kde návrh prošel, byly tyto tři kraje proti.
„S novým návrhem rozpočtového určení daní nemůžeme souhlasit. Takové nastavení by výrazně negativně ovlivnilo ekonomiku našeho kraje a život jeho obyvatel,“ vymezil se před pár dny hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Jeho náměstek a spolustraník Jaroslav Kania doplnil, že kraj by byl na daňových příjmech krácen o dvacetinu. Pokud by model platil už loni, činilo by to 565 milionů korun.
O tom, jak by kraj výpadek nahradil, zatím jeho zástupci spekulovat nechtějí. Ještě hodlají vývoj zvrátit. Své argumenty chce předložit v připomínkovém řízení, kam už ministerstvo financí návrh poslalo. Podobně jako Praha, jejíž primátor Bohuslav Svoboda (ODS) varoval, že by krácení mohlo mít dopad například na školství. Ačkoliv u Prahy by vláda podle Kuby měla nakonec koeficientem zohledňovat její metropolitní funkci.
Jsme proti! Dva kraje a Praha s novým návrhem na dělení daní nesouhlasí
Ministr má zálusk na půjčky
Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) proti tomu poukazuje na dlouhodobé přebytky na účtech krajů i obcí. A chce jim nabídnout lepší úročení jejich stamiliardových úspor uložených v bankách. Tím, že by peníze samospráv putovaly do Státní pokladny, by se mohly průběžně použít na snížení nákladů na státní dluh.
Jaký by byl úrok, zatím Stanjura neodkryl. „V příštích týdnech či měsících by mohla být zahájena debata se zástupci krajů, měst a obcí, jak zefektivnit hospodaření územních samosprávných celků. Žádné konkrétní návrhy ministerstvo v tuto chvíli nepřipravuje,“ sdělil jen mluvčí jeho resortu Petr Habáň.