Jsme proti! Dva kraje a Praha s novým návrhem na dělení daní nesouhlasí

„Je to nefér,“ nebral si servítky moravskoslezský hejtman Jan Krkoška (ANO). „Náš kraj, pokud vynecháme Prahu, bude nejpostiženějším regionem v zemi. Na jednoho občana dostaneme asi osm tisíc korun. Jsou přitom kraje, které dostanou dvojnásobek. To je nepřípustné, je to proti logice i slušnosti,“ řekl s tím, že kraj se bude bránit.

„Obrátíme se na ministra financí, a pokud by se o návrhu hlasovalo ve Sněmovně, budeme apelovat na poslance, aby jej zamítli, protože pro nás je likvidační,“ sdělil Krkoška a vypočetl, že podle nového návrhu by kraj dostal ročně z daní o zhruba 600 milionů méně než nyní. „Nemůžeme dovolit ohrožení kvality vzdělávání, sociálních služeb, zdravotnictví.“

Zákon o rozpočtovém určení daní určuje, jakým způsobem stát rozdělí daňové výnosy mezi kraje, města a obce. Ten stávající platí od roku 2005. Už od loňska ale usiluje šest krajů o to, aby se podíl regionů na sdílených daních zvýšil z 9,78 na 10,8135 procenta. Změnit se mají i kritéria přerozdělení vybraných peněz. Návrh schválili hejtmani v poměru jedenáct ku třem.

Se změnou nesouhlasí ani vedení Ústeckého kraje. „Patříme mezi strukturálně postižené regiony, a není tedy možné mu plánovanou změnou výpočtu podílu na rozpočtovém určení daní ještě sebrat prostředky a tím nadále otvírat nůžky mezi okrajovými regiony a bohatým středem. Výpočtová kritéria nezohledňují řadu důležitých parametrů,“ tvrdí hejtman Jan Schiller (ANO).

Pokud by byl podíl Ústeckého kraje na rozpočtovém určení daní snížen, znamenalo by to podle mluvčí hejtmanství Magdaleny Fraňkové méně prostředků pro hospodaření kraje, které zahrnuje například zajištění provozu příspěvkových organizací, investice či dotační tituly.

Proti návrhu je také Praha, která by kvůli němu mohla přijít až o dvě miliardy. Podle radního pro oblast financí Zdeňka Kováříka (ODS) je proto navrhovaná změna pro Prahu nepřijatelná. „Navržená kritéria diskriminují hlavní město a značně ztíží financování jeho krajských kompetencí v oblastech dopravy, školství, sociálních a zdravotních služeb,“ nastínil. Situace je podle něj o to těžší, že metropole dlouhodobě obsluhuje mnohem více lidí, než kolik přestavují její obyvatelé. „Poskytuje kvalitní a nákladné služby pro obyvatele celé republiky,“ dodal.

Původně chtělo ministerstvo financí provést změnu, jen když se na ní shodnou všechny kraje. Ve čtvrtek ale stačila k odsouhlasení návrhu pouze většina. „Je to kompromis,“ řekl Právu olomoucký hejtman Josef Suchánek (STAN) s tím, že starý výpočtový mechanismus už nebyl nastavený dobře, nebyl dostatečně přehledný a do budoucna udržitelný. „Muselo dojít k jeho restrukturalizaci,“ konstatoval hejtman.

Připustil přitom, že pro Olomoucký kraj nový systém výhodný není. „Některé kraje vydělají, některé prodělají. Ale je to relativní,“ uvedl Suchánek. Při přepočtu na peníze by letos podle nového návrhu dostal kraj o 200 milionů korun méně, loni zase ale podle starého výpočtu získal o 400 milionů víc, než předpokládal. „Záleží na vývoji ekonomiky,“ upozornil Suchánek.

S poklesem příjmů o 150 milionů korun ve srovnání s minulým rokem, by musel počítat i Královéhradecký kraj. Přesto jeho hejtman Martin Červíček (ODS) pro změnu hlasoval, i když s ní dlouho nesouhlasil. „V horizontu zhruba dvou let by měl mít kraj díky slíbenému přidání financí od státu a započtení příspěvku ze Státního fondu dopravní infrastruktury nakonec o miliardu dvě stě padesát tisíc korun v rozpočtu víc než nyní,“ vysvětlil a dodal, že změnu jeho postoje ovlivnil příslib navýšení financí. Pokud ale tato podmínka nebude splněna, bude to pro kraj nepřijatelné.

Jedním z hlavních hybatelů změn byl pardubický hejtman Martin Netolický (SOCDEM). „Při porovnání našeho kraje a Kraje Vysočina vychází, že i když máme přibližně o patnáct tisíc obyvatel víc, měli jsme loni daňové příjmy o téměř dvě miliardy nižší než Vysočina. Konkrétně v poměru šest ku osmi miliardám. Sedm miliard získal Královéhradecký kraj, který má o necelých třicet tisíc obyvatel víc než my,“ argumentoval.

Podle Netolického by současný návrh vynesl Pardubickému kraji až dvě miliardy navíc. „De facto každý návrh, o kterém jsme za poslední roky debatovali, byl pro náš kraj plusem, což je jen důkazem toho, jak znevýhodněni dvacet let starým systémem jsme,“ uzavřel.