Hlavní obsah

Konec uhlí se posouvá. Elektrárny Počerady a Chvaletice budou vyrábět déle

Provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice bude pokračovat nejméně do 31. března 2027, možná i déle. Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače tak posunula původní plán, podle kterého měly zdroje skončit už na přelomu letošního a příštího roku. O změně informovala mluvčí firmy Eva Maříková.

Foto: Ondřej Hájek, ČTK

Hnědouhelná elektrárna Počerady

Článek

Rozhodnutí podle ní ovlivnil vývoj na energetických trzích, především ceny elektřiny, emisních povolenek a také zemního plynu. Skupina už o prodloužení provozu informovala státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS.

„Všechny změny na energetickém trhu průběžně sledujeme a vyhodnocujeme. Připouštíme, že po vyhodnocení tržní situace můžeme pokračovat ve výrobě elektřiny v Elektrárně Počerady a v Elektrárně Chvaletice i po 31. březnu 2027,“ řekla Maříková.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor uvedl, že takový krok očekával a zapadá do širšího vývoje na trhu. „Ceny emisních povolenek klesly a elektřina na burze je dražší. Původní ekonomické propočty, které vedly Sev.en k oznámení o ukončení provozu elektráren, jsou teď výrazně jiné,“ řekl. Podle něj se tak zlepšila ziskovost uhelných zdrojů, které ještě nedávno čelily tlaku na rychlé uzavírání.

Gavor zároveň upozornil, že nejde jen o krátkodobý výkyv. „Ukazuje se, jak silně je evropská energetika závislá na vývoji cen povolenek a plynu. Jakmile se tyto parametry změní, mění se i rozhodování firem o tom, jestli se jim provoz elektráren vyplatí,“ dodal.

Zatímco loni v listopadu se elektřina obchodovala zhruba za 95 eur za megawatthodinu, nyní její cena přesahuje sto eur. Naopak emisní povolenka zlevnila z přibližně 83 eur na zhruba 64 eur za tunu oxidu uhličitého. Tyto změny podle Gavora zásadně přepsaly ekonomiku provozu.

Válka v Íránu zdražuje energie

Do cen energií výrazně promlouvá napětí na Blízkém východě. Konflikt v oblasti zvyšuje ceny ropy a přináší nejistotu na trhu s plynem. Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán na konci února, klíčovou roli hraje uzavření Hormuzského průlivu, kudy za běžných podmínek proudí významná část světových dodávek ropy a zkapalněného plynu.

Na vývoj reagují i politici. Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen uvedl, že Evropská unie musí postupovat koordinovaně a připravuje návrhy, jak dopady krize zmírnit. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pak znovu otevřel otázku úprav systému emisních povolenek, včetně možné regulace jejich ceny.

Provoz uhelných elektráren má přitom význam i pro stabilitu sítě. Už dříve analýza ČEPS ukázala, že úplné odstavení elektrárny Chvaletice by mohlo v některých situacích zkomplikovat řízení přenosové soustavy a zvýšit riziko výpadků. I to je jeden z důvodů, proč se jejich provoz zatím odkládá.

Výběr článků

Načítám