Článek
V současnosti řeší limity pro hospodaření veřejných financí zákon o rozpočtové odpovědnosti, ministerstvo ale chce tato pravidla posunout na ústavní úroveň.
„Během epidemie covidu-19 došlo k neúměrnému rozvolnění fiskálních pravidel, přijímání řady opatření, jež nesouvisela s řešením důsledků epidemie, a skokovému nárůstu míry zadlužení. Na základě těchto zkušeností se úprava pouze na úrovni běžného zákona jeví jako nedostatečná a překonaná,“ uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě k zákonu.
Na to upozornil i Stanjura. Podle něj ústavní zakotvení rozpočtové odpovědnosti zabrání změkčování zákona o rozpočtové odpovědnosti. Zároveň podle ministra úprava vytvoří tlak na zákonodárce, aby při přijímání ostatních zákonů dbali i na jejich dlouhodobé finanční dopady.
Stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila návrh na úpravu ústavy za prázdné gesto, protože schválení zákona nelze do konce volebního období stihnout. „Navíc i samotná formulace je naprosto vágní, nejasná a právně obtížně uchopitelná floskule. Její přijetí by jen otevřelo dveře nežádoucí judicializaci politických sporů. Ústava si zaslouží víc než prázdná gesta,“ napsala na síti X.
Stanjura připustil, že kromě nedostatku času brání projednání zákona i nedostatečná síla koalice ve Sněmovně. Schválení vyžaduje hlasy 120 poslanců, koalice jich má 104.
Návrh vkládal do ústavy větu, podle níž stát i samosprávy mají dbát na zdravé veřejné finance. Neobsahoval žádný konkrétní limit pro výši zadlužení nebo deficitů. Podle Stanjury bylo cílem zajistit, že se stát nezačne rychle zadlužovat, což by mohlo ohrozit jeho fungování a doplatili by na to zejména nízkopříjmoví lidé.
V letošním roce by měl být schodek státního rozpočtu 241 miliard korun. Celkové saldo veřejných financí by mělo být v deficitu 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), míra zadlužení by měla dosáhnout 44,5 procenta HDP.
