Článek
Nejvyšší příjem na obyvatele měla loni stejně jako o rok dřív obec Volevčice v Ústeckém kraji, která má na svém území velkou uhelnou elektrárnu Počerady. Ta patří skupině Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.
„V obci Vřesová v Karlovarském kraji, která měla loni druhý nejvyšší příjem z daně na hlavu, je zase rozsáhlý průmyslový komplex. Třetí v pořadí, Pavlov na Kladensku ve středních Čechách, má na svém území distribuční a logistické centrum,“ sdělila Novinkám analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.
„Mezi obcemi s nejvyšším příjmem z daně z nemovitosti na hlavu jsou pak například i Říčky v Orlických horách, které mají z první desítky nejméně obyvatel, pouze sto sedm. Na území obce je například lyžařský areál,“ dodala.
Veškerý výnos daně z nemovitých věcí jde do rozpočtů obcí, v loňském roce se jim navíc v průměru zvýšil o 80 procent kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku.
Zatímco průměrná obec vybere na dani z nemovitých věcí řádově stovky korun na obyvatele, v některých menších místech se díky průmyslovým areálům, elektrárnám či logistickým centrům jedná o desítky tisíc korun ročně. Například Volevčice získaly v roce 2024 téměř 242 tisíc korun na jednoho obyvatele.
Vysoké inkaso v přepočtu na hlavu mají třeba i slezské Nošovice, u nichž leží továrna Hyundai, nebo Dolní Nivy na Sokolovsku s testovacím polygonem BMW.
„Klíčem je koncentrace rozsáhlých a vysoce zdaněných nemovitostí při malém počtu obyvatel. Tato situace vytváří výrazné rozdíly v příjmech jednotlivých obcí, které se pak odrážejí i v kvalitě místní infrastruktury nebo služeb,“ podotkla daňová poradkyně Forvis Mazars Gabriela Ivanco.
V žebříčku obcí s nejvyššími daňovými příjmy na obyvatele pak figurují i ty s jadernými elektrárnami, tedy Temelín a Dukovany. Například jen za tyto elektrárny jejich vlastník, společnost ČEZ, letos na dani v součtu odvede přes 73 milionů korun.
Loni to bylo víc – za elektrárnu v Dukovanech poslal ČEZ v roce 2024 finančnímu úřadu přes 55 milionů a za Temelín více než 45 milionů Kč, dohromady přes 101 milionů. Důvodem letošní nižší daně je, že obce Dukovany i Temelín měly už v roce 2024 místní koeficient na maximu, tedy 5, a i pro rok 2025 ho tak nechaly, ale od letoška se zrušil v zákoně koeficient 1,5 pro nemovitosti sloužící k podnikání.
„Některé obce to kompenzovaly právě zvýšením místního koeficientu, ale protože Dukovany a Temelín už byly na maximu a nemohly koeficient dál zvýšit, tak to vedlo k tomuto snížení,“ vysvětlil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Dodal, že celkem letos ČEZ na dani z nemovitostí zaplatí 141,2 milionu korun, loni to bylo o 29 milionů víc.
Dukovany mají koeficient pět pro katastrální území Skryje a Lipňany, na kterých jaderná elektrárna leží. Výnos daně, kterou zde platí společnost ČEZ, obec podle starosty Miroslava Křišťála používá jako hlavní finanční zdroj na veškeré potřebné investice. V samotných Dukovanech mají lidé koeficient jedna.
Obec u dálnice inkasuje z komerční zóny
V první desítce žebříčku obcí figurují i Čestlice u Prahy. „Pro rok 2024 se zvýšil odvod za daň z nemovitostí kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, který byl schválen zákonodárci na konci roku 2023 a obce s tím už nemohly nic udělat. Sazba daně se zvýšila o osmdesát procent,“ popsal Novinkám starosta Čestlic Martin Diviš.
„Vzhledem k tomu, že velká část našeho území je tvořena obchodní komerční zónou, kde byl nastaven vyšší koeficient, byl příjem pro obec o toto vyšší. Sazba daně se zvýšila plošně všem bez ohledu na to, zda šlo o rodinný dům, komerční halu nebo zahradu,“ doplnil.
Obec ale zareagovala přípravou nové vyhlášky, kterou loni v červnu zastupitelstvo odsouhlasilo a upravilo tak výběr podle využití ploch vlastníků pro rok 2025.
„Pokud budeme brát jako běžného obyvatele vlastníka rodinného domku s velikostí parcely okolo 800 metrů čtverečních a rodinný dům o zastavěné ploše okolo 200 metrů čtverečních, byla v roce 2023 průměrná daň okolo 1500 korun. Kvůli konsolidačnímu balíčku vzrostla daň na 2700 korun a po naší obecní úpravě se pro rok 2025 snížila na zhruba 1850 korun,“ doplnil starosta.
Loni na dani z nemovitosti Čestlice získaly přes 32 milionů korun. Obec podle starosty dbá na poskytování služeb občanům v mnoha směrech.
„V obci jsou zdarma poskytovány služby spojené s likvidací veškerého odpadu, jsou zajišťovány služby senior taxi, obědy pro seniory, mládež dostává ročně příspěvek na zájmové a sportovní kroužky, jsou budována a také spravována sportovní hřiště,“ vyjmenoval starosta příklady, jak obec peníze využívá.
Jak se daň stanoví
Daň z nemovitosti se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti.
Daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce, a případně místním koeficientem. V případě rychlého růstu cen může stát stanovit také inflační koeficient, pro letošní rok se ale neuplatňuje.
Obce si mohou stanovit místní koeficient pro všechny nemovité věci na území celé obce nebo jen pro všechny nemovitosti na území jednotlivé části obce.
Místní koeficient může být v rozmezí od 0,5 do pěti s přesností na jedno desetinné místo. Pokud obec žádný koeficient nestanoví, počítá se jeho hodnota jako jedna.
Pro budovy sloužící k rodinné rekreaci, podnikání a garáže mohly obce až do loňska také stanovit koeficient 1,5, k začátku letoška se ale zrušil.
Loni se vládním konsolidačním balíčkem zvedla daň všem plošně, a to v průměru o 80 procent.
Termín pro zaplacení daně z nemovitosti nebo alespoň její první splátky vyprší v pondělí 2. června. Jestli překračuje vyměřená částka 5000 Kč, mohou lidé druhou splátku poslat do 1. prosince.
Čestlice také vlastní veškerou vodovodní a kanalizační síť na svém území, o jejíž provoz, údržbu a případně obnovu se musejí postarat.
„To se týká i místních komunikací, které jsou hojně využívány v případě problémů na přilehlé dálnici D1 a jejich náklady na rekonstrukci jsou pak v milionových částkách. Jako správní hospodáři na tyto práce musíme mít prostředky našetřeny,“ poznamenal Diviš.
„Další položkou, která stojí za zmínku, jsou náklady investované do zeleně,“ uzavřel.
