Článek
Na celém svém území si podle Finanční správy zvedlo místní koeficient, který tvoří část daně, 964 z celkového počtu 6258 obcí. Přitom už loni Češi na dani z nemovitosti kvůli konsolidačnímu balíčku v průměru plošně zaplatili o 86 procent více než o rok dřív – celkem přes 23 miliard korun.
„I přes příslib snížení daňové zátěže některé z obcí naopak zdražovaly a výši daně z nemovitých věcí dále zvedly. Jedním z typických příkladů výrazného navýšení je Ústí nad Labem, kde došlo ke změně místního koeficientu ze dvou na hodnotu pět, nicméně jen pro problémové vlastníky,“ prohlásil daňový poradce společnosti Rödl & Partner Petr Koubovský.
Jako další příklady měst, která koeficienty zvyšovala, zmínil Pardubice, Turnov či Liberec. „Tato města se rozhodla navýšit daň u průmyslových a obchodních lokalit se zvýšenou dopravní zátěží,“ upřesnil.
Daň z nemovitosti je oproti předchozím letům vyšší například i v Jablonci nad Nisou. Změny vyplývají z úpravy zákona platné od letoška, kdy pro statutární města byl pevně stanoven takzvaný základní koeficient. Jablonec k tomu zvedl i místní koeficient, takže tamní vlastníci nemovitostí v průměru zaplatí takřka dvaapůlkrát více.
Investice do infrastruktury nepočkají
„Plně chápu, že pro mnohé vlastníky nemovitostí, zejména seniory, představuje meziroční nárůst citelnou finanční zátěž. Je však nutné dodat, že daň nebyla řadu let navyšována a zůstávala na mimořádně nízké úrovni. Právě to nyní vede k výraznému skokovému navýšení,“ vysvětlil jablonecký primátor Miloš Vele (ODS).
„Bylo nutné situaci narovnat, abychom mohli vzhledem ke zvyšujícím se nákladům investovat do obnovy a rozvoje městské infrastruktury, kterou denně využívají všichni obyvatelé,“ dodal Vele s tím, že pro letošní rok se očekává výnos ve výši 86 milionů korun.
Více na dani kvůli vyššímu koeficientu zaplatí i část lidí v Kralupech nad Vltavou. Dosud tam platily dvě různé místní sazby. „Pro letošní rok už je všude po městě jeden, stejný koeficient,“ uvedl mluvčí kralupské radnice Aleš Levý.
Jak se daň stanoví
Daň z nemovitosti se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti.
Daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce, a případně místním koeficientem. V případě rychlého růstu cen může stát stanovit také inflační koeficient, pro letošní rok se ale neuplatňuje.
Obce si mohou stanovit místní koeficient pro všechny nemovité věci na území celé obce nebo jen pro všechny nemovitosti na území jednotlivé části obce.
Koeficient může být v rozmezí od 0,5 do pěti s přesností na jedno desetinné místo. Hodnoty nižší než jedna mohly obce poprvé uplatnit pro letošní rok. Pokud obec žádný koeficient nestanoví, počítá se jeho hodnota jako jedna.
Naopak snížení daně se dočkali ve Frýdlantě, kde klesla sazba o pětinu. Frýdlant mnoho let držel stabilní sazby daně, ale loni stejně jako jinde došlo k jejímu výraznému zvýšení podle novely zákona.
„S tím jsme nesouhlasili. Chtěli jsme dodržet náš slib nezvyšovat daň z nemovitosti pro naše občany a majitele nemovitostí, kteří jsou jejími plátci. Proto jsme se rozhodli snížit koeficient, což znamená, že výběr daně bude nižší. Věřím, že lidé to pocítí jako úlevu,“ vysvětlil starosta Dan Ramzer (ODS). Město počítá s poklesem příjmu o 1,2 milionu korun.
Ke snížení daně na celém území pomocí místního koeficientu nicméně letos přistoupilo pouze deset obcí. Na nejnižší možnou hodnotu ho nastavily jen čtyři z nich, a to Balkova Lhota na Táborsku, Kouty na Třebíčsku, Kozomín na Mělnicku a Starý Hrozenkov na Uherskohradišťsku.