Článek
Jukos chtěl, aby soudy v USA, kde má některé své aktivity, uznaly bankrot firmy. Spoléhal, že pád by pak měl celosvětovou platnost a Rusko, jakožto věřitel Jukosu, by nemohlo rozprodávat jeho majetek.
"Takový požadavek potřebuje účast ruské vlády," zdůvodnila rozhodnutí soudkyně Letitia Clarková. Soud přitom v prosinci dal Jukosu předběžnou ochranu a doporučil Rusku, aby, než soud rozhodne, žádný majetek společnosti neprodávalo.
Rusko se ale doporučením neřídilo. Jukos mu údajně na daňových nedoplatcích dlužil asi 27 miliard korun. Hlavní těžební divize Jugans měla podle odhadu cenu asi 24 miliard dolarů, prodána byla za 9,3 miliardy dolarů firmě, která se nakonec ukázala jako prostředník ke státní ropné společnosti Rosněft.
Mluvčí Jukosu Mike Lake řekl, že firma rozhodnutí studuje a zvažuje odvolání.
Boj s Kremlem
Jukos od počátku tvrdí, že jde o umělou kauzu, jejímž cílem je likvidace firmy. Kreml se tím chce pomstít majiteli firmy Michailu Chodorkovskému za jeho politické ambice. Chodorkovský je nyní ve vazbě a je obviněn z podovodů při privatizaci a z krácení daní.
Majitelé Jukosu varovali všechny, kdo mají něco společného s dražbou Jugansku, že se s nimi budou soudit o velké sumy po celém světě. Své varování začali naplňovat tento měsíc, kdy vyzvali Ruskou federaci k zaplacení více než 28 miliard dolarů jako odškodné za násilný prodej Jugansku a za zmaření investic. Po Rosněfti a Gazpromu za jejich účast v dražbě požaduje Jukos 20 miliard dolarů. Jukos uvažuje i o mezinárodních arbitrážích.
