Článek
Bini Smaghi si nicméně myslí, že odchod Řecka z eurozóny je naprosto nereálný. "Pokud by Řecko mělo z eurozóny odejít, čistě teoreticky, považoval bych to za absurdní. Jeho dluhová zátěž by se de facto zhoršila, vzhledem k tomu, že dluhy Řecka jsou denominovány v eurech," vysvětlil. Dluhové problémy, s nimiž se Řecko potýká, jsou tedy podle bankéře naopak důvodem k tomu, aby země v eurozóně zůstala.
V případě odchodu z eurozóny by se Řecko ani v tom nejlepším případě asi nevyhnulo alespoň částečnému bankrotu nebo restrukturalizaci dluhů. "Řada analytiků – nebo bych spíš měl říct proroků konce světa – nepochopila, že problém vysokých dluhů je pro Řecko tou nejsilnější motivací zůstat v eurozóně," řekl bankéř na konferenci ve Frankfurtu.
Bini Smaghi ale varoval, že i když by se měly deficity veřejných financí od příštího roku začít postupně snižovat, některé velké země se problémů s dluhy zatím nezbaví. Například ve Spojených státech podle něj hrozí, že v roce 2015 bude celkové zadlužení představovat 110 procent hrubého domácího produktu.
Zvládání dluhů a strašák nezaměstnanosti
"Vzhledem k tomu, že vyspělé země plní roli věřitelů poslední instance pro svůj finanční systém, což potvrdila i tato krize, problémy s dluhy na úrovni států by ochromily ekonomiku jako celek," upozornil bankéř. Počítat je proto třeba s tím, že otázka zvládání dluhů bude v některých vyspělých zemích velmi aktuální.
V Řecku sice klesla nezaměstnanost z květnových 12 procent na červnových 11,6 procenta, nicméně analytici i mezinárodní instituce očekávají, že počet lidí bez práce poroste.
„Odhadujeme, že nezaměstnanost v třetím čtvrtletí stoupne na 12,5 procenta,“ sdělil ekonom Diego Iscaro z IHS Global Insight s tím, že poptávka rychle klesá, daně porostou a důvěra je na nízké úrovni, takže v zemi nadále trvá neochota najímat nové zaměstnance. Ze statistik vyplývá, že nezaměstnanost nejvíce postihuje mladé lidi.