Článek
Světla z pálení plynu na ropných polích jsou při pohledu z vesmíru v noci dokonce jasnější než světla největšího nigerijského města Lagosu. Usvědčují podle listu Daily Mail ze lži ropnou společnost, která tvrdí, že od spalování plynu upouští.
„Je to enviromentální rasismus,“ uvedl Alagoa Morris, aktivista z organizace na ochranu životního prostředí, který pravidelně riskuje vězení při sledování těchto praktik v přísně střežené oblasti těžby ropy. Požaduje, aby nadnárodní společnosti dodržovaly stejné standardy, jako kdyby ropu těžily ve svých zemích.
Spalování má negativní důsledky pro domorodce
Ovšem v Nigérii spalují těžaři plyn už od 60. let. Uvolňují se zde tak dlouhodobě jedy, které snižují zdejší průměrnou délku života na 43 let a zvyšují úmrtnost novorozenců na 12 procent. Přitom v Nigérii je spalování plynu při těžbě ropy ilegální od roku 1984 a vláda stanovila tři etapy, během kterých se má od těchto praktik ustoupit. Nicméně poslední fáze nebyla jaksi naplněna.
Oficiální dokumenty sice tvrdí, že spalování kleslo na historické minimum, naopak ekologičtí aktivisté mluví o historickém maximu. Upozorňují, že jistý pokles souvisel se zvýšenou aktivitou povstalců, kteří svými akcemi dosáhli snížení produkce ropy na polovinu.
„Je zde zřejmá úměra mezi ozbrojenými konflikty, omezením produkce ropy a omezením spalování plynu,“ říká Joseph Hurstcroft, ředitel organizace na ochranu lidských práv Stakeholder Democracy Network.
Rozsah plýtvání zemním plynem je obrovský, spalovaný plyn by pokryl potřeby německého průmyslu. Navíc se tak do ovzduší dostalo 50 miliónů tun CO2 a neznámá kvanta metanu, který také patří k plynům, které zesilují skleníkový efekt při kumulaci sluneční energie a ohřívání pozemského klimatu.
Zásoby zemního plynu jsou přitom v této oblasti vlastně ještě bohatší než zásoby jinak velmi kvalitní a dostupné surové ropy. Nicméně v Nigérii chybí infrastruktura pro zpracování plynu i trh. Proto vidí experti situaci související se spalováním plynu jako beznadějnou.