Článek
Akcie Intelu po tomto oznámení vzrostly po skončení pondělního obchodování do zahájení úterní seance na burze o více než pět procent. Ještě v pondělí přitom ztratily 3,6 procenta své hodnoty. Příčinou mohla být podle analytiků dřívější zpráva agentury Bloomberg, podle níž americká vláda vyjednává o převzetí desetiprocentního podílu v churavějícím Intelu.
Podle této zprávy by Intel vládě poskytl akcie jako protihodnotu za miliardové dotace, které firmě přislíbila vláda prezidenta Joea Bidena.
Intel tehdy na základě amerického zákona na podporu čipového průmyslu získal přísliby za přibližně osm miliard dolarů. Spolu s vojenskými projekty by to bylo dohromady téměř 11 miliard dolarů, což odpovídá částce, kolik by mohlo stát deset procent Intelu na trhu, připomněla v úterý ČTK.
Intel kdysi dominoval trhu s polovodiči, ale již několik let se potýká s problémy. Zejména v oblasti čipů pro umělou inteligenci zaujal vedoucí pozici specialista na grafické karty Nvidia. Intel je navíc pod silnějším tlakem i ve svém tradičním oboru, kterým jsou procesory pro osobní počítače a čipy pro datová centra.
„Stále je jedním z mála amerických firem schopných vyrábět špičkové polovodiče ve velkém měřítku. Globálně ale prohrál s konkurenčními výrobci čipů, jako jsou korejský Samsung a tchajwanská TSMC,“ poznamenala britská BBC.
Japonská SoftBank letos významně rozšířila svoje působení v USA. Financuje velkou část Trumpova vládního projektu Stargate v hodnotě 500 miliard dolarů a souhlasila s koupí továrny na elektromobily v Ohiu.