Článek
„Chceme transparentní prostředí a jasná data o tom, jak ceny vznikají. Monitoring marží bereme jako analytický nástroj, nikoli jako předstupeň regulací,“ uvedl Šebestyán na tiskové konferenci v tomto týdnu.
Plánovaný monitoring má ukázat, jak se cena potravin tvoří od výroby přes zpracování až po prodej v obchodech. Podrobnosti by mohlo ministerstvo představit na začátku února.
Součástí návrhu je také vznik postu potravinového ombudsmana. Měl by zastřešovat otázky kvality a bezpečnosti potravin a věnovat se férovosti trhu. Podle Šebestyána má ombudsman sjednocovat informace z kontrolních orgánů a sloužit jako kontaktní místo pro spotřebitele.
Podobné monitoringové nástroje fungují i v zahraničí, například ve Francii nebo Španělsku, kde stát sleduje cenové přirážky spíše jako podklad pro veřejnou debatu než jako nástroj přímých zásahů.
Česko má navíc vlastní zkušenost z doby energetické krize v letech 2021 a 2022, kdy vláda monitorovala marže u pohonných hmot. Tehdy ministerstvo financí opakovaně uvádělo, že pokud by se marže dostaly mimo obvyklý rámec, mohl by stát přistoupit k regulaci. K tomu ale nakonec nedošlo, protože přirážky zůstaly v normě.
Ekonomové tehdy upozorňovali, že samotný dohled nad maržemi má spíše politický a odrazující efekt než přímý vliv na ceny. Podobné výhrady zaznívají i nyní.
Agrární analytik Petr Havel sdělil Novinkám, že plošné posilování kontrol nemusí přinést očekávaný výsledek.