Jak správně nastavit dětem kapesné. Nejčastěji dostávají do 600 Kč měsíčně

Průzkum rovněž odhalil, že rodiče častěji dávají peníze i mladším dětem, u starších to bývá pravidlem. Žádné kapesné svým dětem nedává 16 procent rodičů.

„Je dobré naučit děti pracovat s penězi, aby si k nim vytvořily vztah a pochopily, jak peníze fungují. Za mě musejí peníze stále zůstat vzácným statkem, děti by jich měly mít méně, než kolik by si přály, aby se naučily prioritizovat,“ radí psycholog Jeroným Klimeš.

Vyplácení kapesného ztížila v mnoha rodinách v posledních letech vysoká inflace, kdy citelný růst cen zasáhl Čechy prakticky ve všech oblastech. Aktuálně děti ve věku osmi až deseti let dostávají nejčastěji 100 až 300 Kč měsíčně (podle průzkumu 34 procent v této věkové kategorii), podobné částky dostávají nejčastěji i děti ve věku 11 až 12 let (40 procent).

Děti ve věku 13 až 14 let dostávají nejčastěji 300 až 600 korun (39 procent) a stejně na tom jsou i mladiství ve věku 15 až 17 let (34 procent).

„Největší část rodičů, téměř třetina, dává svým dětem kapesné ve výši 300 až 600 Kč měsíčně. Přes 30 procent dětí pak dostává 100 až 300 Kč. Více než 11 procent rodičů dává dětem kapesné nad 1000 korun měsíčně,“ doplnil ředitel divize Produkty a inovace Air Bank Jiří Suchý.

Zejména u starších středoškoláků, případně později u vysokoškoláků bývá v praxi kapesné často mnohem vyšší, a to i když třeba mají brigády.

Suchý upozornil, že ve věkové kategorii 8 až 10 let mají kapesné už tři čtvrtiny dětí, zatímco loni to byla jen polovina. To podle něj naznačuje, že finanční výchovu začínají rodiče u dětí uplatňovat už v raném věku.

V některých rodinách se kapesné používá podmíněně, tedy motivačně, aby děti například aspoň trochu pomáhaly doma s úklidem či plnily si jiné povinnosti.

Více než polovina rodičů by podle průzkumu dětem za domácí práce neplatila, protože se jim to zdá nevýchovné. Skoro 40 procent ale dává dětem peníze za nadstandardní pomoc v domácnosti, která nespadá do běžných povinností dítěte.

„Zavedli jsme s dětmi systém, kdy každý má tři povinnosti, jako je chystání na stůl, vynášení odpadkového koše nebo nandavání a vyndavání myčky, za které žádné peníze nedostávají. Pak jsou ale úkoly, za které peníze dostávají, to je třeba úklid koupelny nebo vyluxování celého bytu,“ popsala jedna respondentka průzkumu, maminka dvou kluků Markéta.

Z průzkumu také vyplývá, že rodiče více upozaďují hotovost, a hlavně starším ratolestem čím dál častěji posílají kapesné přímo na účet. V rodinách většinou používají stejnou banku, kde mají o útratách potomka přehled ve svém mobilním či internetovém bankovnictví, populární je pak třeba i aplikace Revolut.

Podle průzkumu Air Bank volí bezhotovostní převod na účet 45 procent rodičů, nejčastěji u teenagerů ve věku 15 až 17 let (59 procent). Proti tomu děti ve věku 8 až 10 let dostávají kapesné na účet v necelých 12 procentech případů.

Podle Suchého si rodiče na této formě cení jednoduchosti i lepší kontroly nad tím, kde a za co děti utrácejí. Výhodou je i snadnější spoření – přes 37 procent rodiny šetří pro děti právě na jejich účtu.

„Dostávat kapesné na účet je pro dnešní děti přirozené stejně jako platby mobilem. Rodiče navíc oceňují, že mají lepší přehled o hospodaření svých dětí a mohou je už od mala učit, jak s penězi rozumně nakládat,“ podotkl Suchý. Tradiční hotovost volí 39 procent rodičů, kombinaci obou variant má v oblibě 16 procent.

Zatímco u většiny dětí jde hlavně o drobné radosti a zájmy, u části z nich kapesné pokrývá i praktické výdaje. Více než sedm procent dětí do 10 let a zhruba desetina teenagerů ve věku 15 až 17 let si z kapesného hradí také jídlo či pití během dne.

Podle loňského průzkumu České bankovní asociace rodiče svým dětem první běžný účet v průměru zakládají ve 12 letech. Nejčastěji na něj dostávají právě kapesné, případně později výdělky z brigád nebo příspěvky od prarodičů.

Devět z deseti rodičů uvedlo, že jejich dítě má k běžnému účtu vlastní platební kartu. Dvě pětiny dětí si pak můžou s penězi do určitého limitu zacházet podle svého uvážení, nad tuto mez pak už potřebují souhlas rodičů.

I další průzkumy pak potvrzují, že průměrná výše kapesného se odvíjí od věku dítěte a toho, jak se s věkem mění jeho potřeby. Zatímco prvňáčci si vystačí i s desetikorunami, u dětí ve věku do 14 let se průměrné kapesné pohybuje v řádu nižších stokorun, u středoškoláků pak částky podle loňského průzkumu Partners Banky často převyšují i hranici jednoho tisíce korun.