Článek
Ruská stínová flotila tankerů na zkapalněný zemní plyn LNG se podle údajů námořní analytické společnosti Windward rozrostla na nejméně 25 lodí. Patří mezi ně i dva nové tankery postavené v loděnici Zvezda na ruském Dálném východě.
Moskva se tak připravuje na příští rok, kdy má v Evropské unii začít platit úplný zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu. Rusko se snaží zopakovat postup, který už používá při vývozu ropy prostřednictvím stovek tankerů fungujících mimo západní pojišťovací a kontrolní systém.
U LNG je však podle britského listu The Financial Times obcházení sankcí výrazně složitější. Tankery musí udržovat plyn v kapalném stavu při teplotě kolem minus 162 stupňů Celsia a patří mezi technicky nejnáročnější lodě na světě.
Nejméně čtyři nedávno získané tankery už přepravovaly plyn z terminálů zasažených západními sankcemi. Všechna plavidla nyní plují pod ruskou vlajkou a dostala nová jména, například Kosmos, Orion, Merkurij nebo Luč.
První domácí tanker Aleksej Kosygin byl předán státní rejdařské společnosti Sovcomflot loni v prosinci a od té doby přepravuje náklad z projektu Arctic LNG 2 na Sibiři. Druhé plavidlo, Konstantin Posjet, bylo slavnostně pojmenováno v červenci.
Další čtyři tankery se v loděnici Zvezda stavějí. Šest ledoborců objednaných v Jižní Koreji ale kvůli sankcím nemůže být Rusku dodáno.
Evropa chystá úplný zákaz
Největším ruským producentem LNG je soukromá společnost Novatek. Její závody Jamal LNG a sankcionovaný Arctic LNG 2 zajišťují více než dvě třetiny ruské produkce zkapalněného plynu. Dalších přibližně 30 procent připadá na projekt Sachalin-2, který ovládá státní Gazprom.
Evropské státy v první polovině roku stále odebíraly téměř veškerou produkci z Jamalu. Od roku 2027 ale mají být dovozy ruského LNG do Evropské unie zcela zakázány.
Brusel zároveň zpřísnil dohled nad prodejem tankerů ruským občanům. Každá taková transakce má být nově oznámena evropským úřadům. Úplný zákaz přepravy ruského LNG na evropských lodích do třetích zemí však EU nezavedla, mimo jiné kvůli odporu Řecka.
Tankery jsou často vlastněny prostřednictvím fiktivních společností registrovaných v Dubaji, Hongkongu nebo Singapuru. Používají vlajky třetích států a některé z nich záměrně narušují vysílání signálu o své poloze.
Stejně jako stínová ropná flotila překládají náklad z jedné lodi na druhou, aby ztížily určení jeho původu a konečného odběratele. U zkapalněného plynu je ale podobný postup náročnější. LNG vyžaduje specializované tankery, přístavy a zásobníky. Nové plavidlo stojí přibližně 300 milionů dolarů (6,3 miliardy korun) a staré lodě nelze provozovat tak snadno jako v případě ropných tankerů.
Sankcionovaný plyn do Číny
Jediným odběratelem produkce ze sankcionovaného projektu Arctic LNG 2 je v současnosti Čína. Plyn odtud přepravuje jedenáct lodí, jejichž průměrné stáří je deset let.
Kvůli arktickým podmínkám musejí náklad nejprve vyzvednout tankery se zesíleným trupem. U plovoucích terminálů se LNG překládá na běžná plavidla, která jej následně odvážejí do Číny.
Všechny tyto lodě podléhají americkým sankcím. Novatek se během posledních dvou let stal vlastníkem nebo nájemcem téměř všech z nich.
Další rozšiřování flotily může narazit na nedostatek technologií. Francouzská společnost GTT má téměř monopol na výrobu speciálních izolačních systémů, které umožňují udržovat plyn v kapalném stavu.
Firma v roce 2023 oznámila, že kvůli sankcím přestane uzavírat nové kontrakty v Rusku.
Moskva by mohla zkusit vyvinout vlastní technologii, její schválení mezinárodními námořními úřady by však trvalo roky. Rusko proto zřejmě bude dál nakupovat starší tankery na světovém trhu.
