Článek
Írán si během let vybudoval složitý systém obcházení sankcí. Ropa mířila z íránských přístavů na tankery u Malajsie a Singapuru, kde se překládala na další lodě do čínských rafinerií. Původ nákladu se tak hůře sledoval.
Podle odhadů měl Teherán na začátku letošního konfliktu v zahraničí až 135 milionů barelů ropy. Při tehdejších cenách šlo o více než deset miliard dolarů, tedy asi 216 miliard korun. Když Spojené státy v dubnu poprvé zablokovaly toky íránské ropy, Teherán vyvážel právě z těchto zásob, které se začaly rychle tenčit.
Po dočasném uvolnění blokády v polovině června Írán vývoz zvýšil a část zásob doplnil. V létě dosahovaly téměř 90 milionů barelů, do 5. října klesly podle společnosti Kpler pod milion a pak byly zcela vyčerpány.
Do Číny už není co vykládat
„Do Číny už není co vykládat,“ konstatoval šéf analýz trhu s ropou ve společnosti Kpler Homayoun Falakshahi. Spojené státy odhadly, že blokáda připravila Teherán nejméně o 25 miliard dolarů, tedy o asi 540 miliard korun. To podle Falakshahiho omezuje schopnost Íránu financovat obnovu továren a doplňovat zničenou výzbroj, píše The Wall Street Journal.
Prodej ropy tvoří podle analytiků 30 až 40 procent příjmů íránské vlády. Země se potýká s vysokou inflací a slabou měnou, čínské rafinerie navíc začínají íránskou ropu nahrazovat dodávkami z Brazílie a západní Afriky.
Washington podle Falakshahiho sází na to, že tlak přiměje režim k jednání o jaderné dohodě, nebo vyvolá protesty, které bude „obtížné zvládnout“. Ministerstvo financí tento týden uvalilo sankce na 17 dalších tankerů a firmy z Asie i dalších zemí. Server Seatrade Maritime News uvádí, že sankce míří i na právní kanceláře a zprostředkovatele, kteří podle amerických úřadů pomáhají skrývat skutečné vlastníky lodí.
