Hormuzský průliv: Poslední íránská zbraň je dvousečná

Hormuzský průliv se nachází mezi Perským a Ománským zálivem, který je součástí Arabského moře. Jako jediná spojnice mezi Perským zálivem a oceánem patří mezi nejdůležitější strategická místa na světě. Je dlouhý zhruba 165 kilometrů, jeho šířka se pohybuje v rozmezí 33 až 96 kilometrů a maximální hloubka dosahuje 220 metrů.

Podle britského deníku The Guardian by jakýkoli íránský pokus o uzavření průlivu téměř jistě znamenal, že by se Teherán pokusil zaminovat dva pouze tři kilometry široké přepravní koridory municí připravenou k výbuchu, pokud by odhalila projíždějící loď.

„Panují obavy z mořských min a Írán jich údajně vlastní několik tisíc, včetně čínské EM-52, která odpaluje raketu z mořského dna, pokud detekuje cíl, a také další miny, které mohou ležet ukotvené ve vodě,“ poznamenal deník.

Přes průliv přitom vyvážejí většinu své ropy členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) – Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, ale i samotný Írán, přičemž tankery z jejich přístavů míří zejména do Asie.

Chránit komerční lodní dopravu v oblasti má za úkol americká Pátá flotila se základnou v Bahrajnu.

Cena za přepravu ropy Hormuzským průlivem se začala prudce zvyšovat po začátku konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Ten v pátek 13. června překvapivě zahájil útok na íránskou vojenskou a jadernou infrastrukturu. Zdůvodnil to obavami, že Teherán pracuje na výrobě atomové zbraně, což pro Izrael znamená existenční hrozbu. Írán to popírá. Americké údery v noci na neděli pak celý tento konflikt ještě eskalovaly, než přišla v úterý ráno zpráva o dohodnutém příměří.

Íránská televize Press TV o víkendu informovala, že íránský parlament již schválil opatření k uzavření Hormuzského průlivu. Konečné rozhodnutí o tomto kroku, který by už jen z čistě obchodního hlediska poškodil i samotný Írán, ale patří jeho nejvyšším představitelům, připomněl The Guardian. Souhlas totiž musí dát Nejvyšší rada národní bezpečnosti.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v neděli uvedl, že rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa bombardovat Írán „bude mít trvalé následky“. Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí zase prohlásil, že Izrael udělal „vážnou chybu“ a „musí být potrestán“, ale konkrétně se o Hormuzském průlivu nezmínil.

Dodávky paliv přes Hormuzský průliv jsou klíčové hlavně pro asijské trhy. Loni tudy podle podle odhadu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) směřovalo 84 procent veškeré přepravy ropy a 83 procent přepravy LNG do Asie, zejména do Číny, Indie, Japonska a Jižní Koreje. Podle údajů společnosti Vortexa přepravuje nejvíce ropy a kondenzátu Hormuzským průlivem Saúdská Arábie.

V roce 2024 tvořil vývoz těchto paliv ze Saúdské Arábie 38 procent celkového toku ropy přes průliv. Nejvíce LNG přepravuje průlivem Katar, který patří k největším světovým vývozcům LNG na světě.

Případné zablokování průlivu by podle analytiků prudce zvedlo ceny energií s téměř okamžitým inflačním účinkem po celém světě. Lze tak čekat, že by Írán čelil enormnímu tlaku ze strany všech postižených zemí.

Agentura ČTK připomněla, že vojenské konflikty zasáhly tuto klíčovou trasu energetických dodávek již v minulosti. Například v 80. letech během konfliktu mezi Irákem a Íránem přepravu v průlivu narušil íránsko-americký spor známý jako válka tankerů. Za této války lodě amerického námořnictva eskortovaly kuvajtské tankery Perským zálivem a Hormuzským průplavem, protože Íránci začali minami poškozovat plavidla.

Napětí vyústilo v jednodenní námořní bitvu mezi Íránci a Američany a pak sestřelením civilního letadla, které si Američané spletli s íránskou stíhačkou. Zabili tehdy 290 lidí. Incident na dlouhou dobu zhoršil už tak špatné íránsko-americké vztahy, poznamenala ČTK.

Konfliktů v oblasti bylo více, Írán ale Hormuz zatím nikdy neuzavřel. Pohrozil takovým krokem i v roce 2011, kdy na něj byly uvaleny sankce, ale nakonec od toho ustoupil.

Podle amerického námořnictva nicméně Írán mezi roky 2021 a 2023 zaútočil na zhruba dvacítku mezinárodních přepravních lodí v Perském zálivu a v Hormuzském průlivu, některé z nich zabavil.

Saúdská Arábie i Spojené arabské emiráty (SAE) využívají i ropovody, které Hormuzský průliv obcházejí. Saúdskoarabská ropná společnost Saudi Aramco provozuje ropovod vedoucí do rudomořského přístavu Janbu s kapacitou pět milionů barelů denně s možností navýšení, ale jen na sedm milionů barelů. Touto cestou dodává Saúdská Arábie ropu na evropské trhy.

SAE využívají od roku 2012 ropovod s kapacitou 1,8 milionu barelů denně vedoucí přes písečné duny na západě emirátů do města Fudžajra v Ománském zálivu.

EIA v červnu loňského roku uvedla, že v případě přerušení dodávek ropy přes Hormuz by se dalo využít přibližně 2,6 milionu barelů denně navíc z dosavadní nevyužité kapacity z ropovodů SAE a Saúdské Arábie. Výpadek způsobený případným uzavřením průlivu by to však zdaleka nenahradilo.

Hormuzskému průlivu se od víkendu vyhnuly a změnily kurz tři prázdné tankery určené k přepravě ropy a chemikálií. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů společnosti Marine Traffic, která se zabývá sledováním pohybu lodí po mořích.

Příčina není známa, zpráva ale přišla v čase rostoucí nejistoty, zda Írán po amerických leteckých útocích na jeho jaderná zařízení nepodnikne odvetné kroky a neomezí přepravu na této klíčové vodní cestě. Teherán se ale omezil jen na vypuštění raket na americké základny v Kataru a Iráku, načež přistoupil na klid zbraní.