Článek
Poskytovatelům sociálních služeb, například provozovatelům domů pro seniory nebo pro osoby se zdravotním postižením, podle vašeho průzkumu docházejí peníze. Proč?
Chybí jim zhruba jedna a půl až dvě miliardy korun. To je částka, kterou jsme spočítali my i Asociace krajů. Vzniklo to mimo jiné tím, že vláda rozhodla o navýšení platových tarifů od 1. dubna. Ale toto rozhodnutí nebylo doprovázeno odpovídajícím zvýšením státních dotací. Druhým důvodem je to, že nám náklady výrazně vzrostly, například i proto, že vznikají nové služby financované například z evropských zdrojů.
Kapacity se tak částečně zvyšují, ale objem dotací z veřejných zdrojů na to nereaguje. To znamená méně peněz pro stávající poskytovatele sociálních služeb a nakonec i málo peněz pro ty nové. Přes sedmdesát procent poskytovatelů hlásí, že dostali méně než loni.
Chápu správně, že příčinou je mimo jiné to, že vláda sice zvýšila tarifní platy, ale peníze na to už od ní nedoputovaly?
Nedoputovaly. Já jsem na jednání, kde se rozhodovalo o zvýšení tarifů, upozorňoval, že je potřeba navýšit i dotace na sociální služby. Ty se sice navýšily, ale meziročně jen o nějakých 600 až 700 milionů korun, což je velmi malá částka. Taková, která možná pokryje navýšení kapacit a nových služeb vzniklých v roce 2025, respektive vznikajících v roce 2026. Ale to zvýšení platů představuje náklady ve výši asi 2,5 až 2,8 miliardy korun.
Jak se to řeší u zaměstnanců? Znamená to, že se jim v platech zvedla tarifní složka, ale snížily se jim odměny?
Tarifní složka se zvýšit musela a osobní příplatky snížit nelze, protože nedostatek peněz není důvod ke snížení osobního příplatku. Ale samozřejmě se to projeví na mimořádných odměnách.
V sociálních službách, a nejen tam, je trendem, že když zbydou peníze a hospodaření se vyvíjí dobře, dostanou zaměstnanci v posledním čtvrtletí vyšší odměnu. Letos tomu tak nebude, protože se musí pokrýt základní platové tarify. Ve finále se tak řadě zaměstnanců sice navýší platové tarify o 5 %, ale sníží se zase mimořádné odměny na konci roku, takže ono navýšení může být nižší, až nulové.
Vy jste také v čele Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, takže určitě máte přehled, zda peníze dostali ostatní veřejní zaměstnanci, kterým se zvýšily tarify.
Ve školství pro pedagogy víceméně peníze přišly. Nebo aspoň nemáme zpětnou vazbu, že by tomu tak nebylo. U nepedagogických zaměstnanců, kteří jsou financováni školami, respektive z rozpočtů krajů a obcí, mělo být navýšení devítiprocentní. Obce a kraje na to dostaly zvýšené příjmy v rámci rozpočtového určení daní. I tak ale obce avizovaly, že to budou muset dofinancovat nad jejich rámec.
Tam, kde peníze chybí a kde se nedofinancovalo, je kultura. Snížily se dotace pro divadla a orchestry, pro takzvanou nezřizovanou kulturu, tedy různé literární a hudební festivaly nebo soukromá divadla. To jsme řešili, ale i tak došlo k meziročnímu snížení o 19 až 27 procent. Letos už tam žádné další peníze nepůjdou, o příštím roce se budeme bavit v pátek na jednání kulturní tripartity. I kultura je tedy jedna z oblastí, kde peníze také chybí.
Ve zdravotnictví úhrady u ambulantního sektoru úplně nepokryly avizované pětiprocentní navýšení u nelékařských profesí. Lékařům tarify vzrostly o jen dvě procenta, ale tam na letošní rok objem financí stačí.
Jednali jste s vládou o tom, proč dorazilo méně peněz, než mělo?
V oblasti kultury jsem o tom jednal jak s panem ministrem Klempířem, tak s paní ministryní financí Schillerovou. Je tam jednoznačně tlak na to, aby se některé kapitoly rozpočtu snižovaly. Dokonce jsme udělali šetření, co to znamená v praxi: že skutečně dochází třeba k omezování sezón u nezávislých divadel nebo k omezení některých aktivit. Máme na to desetistránkový materiál, který si vyžádal i pan ministr, abychom mu ho zpracovali. A zaslali jsme mu ho. Nicméně v letošním roce už tam žádné další navýšení vláda nechce.
Knihovnám se dotace snížily o nějakých 15 až 17 procent. Jediné zdůvodnění je tlak na snižování kapitol některých resortů v rámci letošního rozpočtu. Chceme ale, aby se to příští rok vrátilo minimálně na úroveň roku 2025.
Vraťme se k sociálním službám. Jak nedostatek financí řeší?
Čekají, jestli ministerstvo práce ještě pošle nějaké dodatečné peníze, které by se rychle během léta zpracovaly a rozdělily. Ale už také řeší případné dopady nižšího financování. Jde jednak o cestu úspor a snižování úvazků. Ne, že by už přímo rušily stávající pozice. Ale nebudou obsazovat volná místa, protože na to nebudou mít peníze. U některých, to jsou však ojedinělé případy, dochází i ke snižování kapacit.