Firmy zaplatí za energie až stamiliony navíc, doufají ještě v úlevy

Podniky ještě doufají v úpravu výměru, kterou ostatně připustil i premiér Petr Fiala (ODS). Šanci na mírnější nárůst platby ale mají nevelkou. Podle Michala Keborta, mluvčího Energetického regulačního úřadu, který dotyčnou část ceny upravuje, je prostor pro snížení minimální.

Šéf úřadu Stanislav Trávníček nedávno Právu řekl, že regulátoři už dříve našli způsob, jak nárůst zmírnit, a to o více než deset miliard korun v elektroenergetice a téměř o miliardu v plynárenství. „Tím jsme ale vyčerpali veškeré naše zákonné možnosti,“ poznamenal.

„Částečně jsme také nárůst rozložili do dalších let,“ upozornil dále Trávníček. K mírnějšímu rozložení plateb tudíž podle jeho slov lze přikročit jen v omezené míře. Energetický úřad má definitivní cenové rozhodnutí oznámit na konci měsíce.

Kebort přitom odhaduje růst cen elektřiny u firem pro příští rok v průměru asi o patnáct procent. Exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) tvrdí, že to bude o dost víc.

„Záleží, na jakém napětí jsou firmy připojeny. Těm, které jsou na velmi vysokém napětí, vyletí ceny až na dvojnásobek. Obecně ceny vzrostou v rozmezí desítek procent až dvojnásobku,“ sdělil Právu.

Obavy mají zejména energeticky náročně podniky. Vedle ostravské hutě a železáren v Třinci jsou to i Vítkovice Steel. „Dopad nových distribučních poplatků na naši firmu by byl zhruba sedmdesát milionů korun,“ řekl Právu generální ředitel Radek Strouhal.

Dodal, že se firma z rozhodnutí vlády potýká i s dalším navýšení plateb. „Je to zrušení odpuštění daně z minerálních paliv, diskutované zrušení kompenzací nepřímých nákladů elektrické energie a navýšení daně z nemovitostí pro provozy v těžkém průmyslu. Dohromady je to zhruba sto dvacet milionů korun,“ podotkl.

Taková částka se podle něj rovná třem měsícům výplat pro celou firmu.

Moravskoslezská tripartita, která o vysokých cenách jednala v pondělí, pověřila hejtmana Jana Krkošku (ANO), aby apeloval na premiéra Fialu a ministry, aby se situací v ocelářství a dalších průmyslových podnicích zabývali. „A hlavně ji pomohli řešit, protože ceny energií zasáhnou všechny,“ varoval hejtman.

„Stále jednáme se zástupci vlády, jednáme přímo s premiérem, a věříme, že toto téma není uzavřené,“ sdělila viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Kateřina Kupková s tím, že jasno by mělo být do dvou týdnů.

Regulovaná část ceny elektřiny na velmi vysokém napětí má příští rok podražit z letošních 354 korun na 1085 korun za megawatthodinu, tedy o 206 procent. U vysokého napětí jde o nárůst ze 752 korun na 1601 Kč, o 112 procent.

Za největší částí zdražení jsou platby za obnovitelné zdroje. Ty by podle návrhu úřadu měly firmám příští rok oproti minulosti narůst dvojnásobně, těm energeticky náročným ještě více.

Čížek připomněl, že na rozdíl od českých firem nemusí například němečtí konkurenti platit za obnovitelné zdroje nic. „Naše náklady budou vyšší, a tím šance na úspěch v získání zakázky nižší,“ prohlásil.

Česko se po vstupu do EU zavázalo navýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ty by se ale tehdy bez podpory nevyplatilo provozovat, a tak vznikl systém dotací. Platby na podporu obnovitelných zdrojů se začaly do cen elektřiny promítat od roku 2006. Regulátor tehdy nastavil podporu ve výši přes 15 Kč za vyrobenou kWh po dobu dvaceti let s ročním navýšením o dvě procenta. Podle zákona z roku 2005 tuto úroveň navíc nebylo možné z roku na rok snížit o více než pět procent.

Protože náklady na pořízení fotovoltaik začaly prudce klesat, výrazně se zrychlila návratnost instalací a v letech 2008 až 2010 instalovaná kapacita v Česku vzrostla bezmála padesátinásobně na téměř 2000 MW.

Až v roce 2011 byl zákon novelizován tak, aby mohla být podpora snížena více. U nových fotovoltaik klesla od roku 2014 na nulu. I tak se ale převážně na zdroje připojené do sítě mezi lety 2008 a 2010 platí ročně desítky miliard. Od roku 2006 to dělá přes 500 miliard.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v srpnu prohlásil, že by chtěl roční dotace snížit asi o 14 miliard korun. Mluvil o změně zákona, přičemž počítal s tím, že si to výrobci nenechají líbit a stát by čelil arbitráži. Stanjura tehdy Právu řekl, že je na to připraven. Nakonec ale návrh na snížení dotací nepodal a ani teď se podle jeho resortu na snížení plateb nepracuje.