Článek
Mezi největšími žadateli je maloobchodní řetězec Walmart, který má podle listu Forbes nárok až na 10,2 miliardy dolarů, tedy asi 210 miliard korun. Další maloobchodní gigant Target může dostat zpět 2,2 miliardy dolarů a Nike miliardu dolarů. O vrácení cel žádají také Skechers, Toyota, Nintendo of America, FedEx nebo Costco, uvedl list The Guardian.
Celkem firmy podaly přes tři tisíce žalob ještě před spuštěním celého programu. Celý systém vracení peněz má být největším svého druhu v americké historii.
Administrativa spustila v pondělí nový portál Cape, přes který mohou firmy žádat nejen o vrácení zaplacených cel, ale i o úroky. Výhodou je, že nemusejí žádat položku po položce, ale mohou refundaci vyřídit souhrnně. Úspěšní žadatelé by měli dostat peníze během 60 až 90 dnů, uvedl server BBC.
Z 330 tisíc dovozců zatím potřebné dokumenty vyplnilo přes 56 tisíc firem a hodnota jejich nároků dosahuje 127 miliard dolarů. Některé malé podniky hlásí hladký průběh, jiné ale narážejí na zdržení nebo technické chyby portálu.
„Peníze použijeme na další kolo cel“
Cla zasáhla zvláště malé firmy. Aaron Powell ze společnosti Bunch Bikes chce žádat zhruba o 120 tisíc dolarů, tedy asi 2,5 milionu korun. „Peníze chceme použít jako rezervu pro případ dalšího kola cel. Kvůli nejistotě nenabíráme nové zaměstnance, omezujeme investice a snažíme se situaci hlavně přečkat,“ řekl Powell.
Běžní Američané, kteří vyšší ceny pocítili v obchodech, na přímou kompenzaci většinou nedosáhnou, upozorňuje BBC. Cla sice formálně platili dovozci, část nákladů ale přenesli do cen zboží. Teoreticky by firmy mohly část refundací promítnout do nižších cen, zatím to ale slíbilo jen minimum z nich. Výjimkou je Costco – jeho šéf Ron Vachris řekl: „Chceme případné vratky přenést na zákazníky přes nižší ceny.“
Jinde situace míří k soudům. Ve Spojených státech se objevují hromadné žaloby proti firmám, které podle žalobců promítly Trumpova cla do cen – a pokud nyní dostanou peníze zpět, měly by je vrátit i zákazníkům. Takové případy se týkají například výrobce brýlí Ray-Ban či FedExu. Mnoho firem ceny sice zvýšilo, často ale ne natolik, aby si celní náklady pokryly celé.
Ani z Trumpovy administrativy nezní, že by se měly vratky přelévat k běžným lidem. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer vyzval podniky, aby peníze využily spíš pro zaměstnance ve formě bonusů. Ministr financí Scott Bessent to řekl ještě otevřeněji: „Američané tyto peníze nejspíš vůbec neuvidí.“
