Firmy bankrotům odolaly. Zaplatili to Češi

Zatímco v Německu počet firemních bankrotů loni vzrostl skoro o čtvrtinu na 17 814 případů, v Česku bylo vyhlášeno 659 bankrotů firem – o čtyři desítky méně než o rok dříve.

Za poměrně dobrou finanční kondicí tuzemských firem je podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila to, že jejich prodejní ceny rostly rychleji než náklady. „Firmám tak narůstaly ziskové marže, které zůstávají na vyšších úrovních, než bylo historicky běžné,“ podotkl.

Na inflaci, která byla u nás v posledních dvou letech jedna z nejvyšších v Evropě, tak řada firem vydělala. „Zároveň sice klesal objem prodaného zboží, což by teoreticky mohlo firmy dostat do problémů i v situaci, kdy jejich ziskové marže rostou, ovšem podle dostupných indicií tomu tak spíše nebylo,“ doplnil ekonom.

Hradil upozornil, že zatímco v roce 2019 – tedy těsně před příchodem pandemie následované energetickou a inflační krizí – inkasovaly české firmy přibližně 46 procent bohatství plynoucího z výkonu celé ekonomiky, v roce 2022 se již jednalo o 47 a loni o 48 procent. „To posiluje domněnku, že českým firmám se v průběhu inflačního období podařilo nejen přenést své zvýšené náklady na zákazníky, ale odolaly i tlaku na růst mezd svých zaměstnanců a z celkového ekonomického koláče si vydobyly větší podíl, než jaký jim náležel před krizí,“ poznamenal Hradil.

To, že se tuzemským firmám i za inflační krize dařilo zvyšovat zisky, dokazuje také růst vybraných daní. Inkaso daně z příjmů právnických osob loni vzrostlo o třetinu na 201,7 miliardy korun.

Proti tomu už devět posledních čtvrtletí reálná úroveň mezd klesala a za poslední dva roky klesla o 11 procent.

„Kdyby podíl firem na bohatství vytvořeném ekonomikou zůstal na předkrizových úrovních, byly by loni chudší o zhruba 146 miliard korun, než jsme pozorovali,“ dodal.

Jde ovšem o souhrnný údaj. Konkrétní situace se mezi jednotlivými odvětvími i firmami lišila.

Vliv na dobrou finanční kondici některých, hlavně menších tuzemských firem má i jejich zapojení do šedé ekonomiky.

Z hlediska tržeb byla největší společností, která se loni dostala do úpadku, ostravská Tameh Czech, specializující se na výrobu tepla. Firma přitom ještě v roce 2022 vykázala tržby přes sedm miliard korun. Tameh dodával energie huti Liberty Ostrava. Insolvenční návrh na sebe podala sama firma. Tvrdí, že jí Liberty, její jediný zákazník, za služby už půl roku neplatí a dluží jí dvě miliardy korun.

Mezi další velké firmy, které loni zkrachovaly, patřil i maloobchod s potravinami Rosa market a společnost Mammoth, která provozovala e-shop Mamut.cz.

Během letošního ledna a února bylo v Česku vyhlášeno 114 bankrotů obchodních společností a podáno 155 insolvenčních návrhů. V posledních dvanácti měsících byly bankrotem nejvíce ohroženy společnosti v Moravskoslezském kraji a v odvětví dopravy a skladování.

„Z hlediska počtu bankrotů jsou české firmy ve velmi dobré kondici. Přestože se v okolních zemích hovoří o zvyšujícím se počtu bankrotů firem, v Česku to v nejbližší době neočekáváme,“ sdělila Novinkám analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

Dodala, že dobrou situaci značí i nízká míra nesplácených úvěrů.

Nejvíce bankrotů je v oblasti dopravy a skladování, kde podle Kameníčkové v posledních dvanácti měsících připadlo 23 bankrotů na deset tisíc aktivních firem. Naopak nejlépe na tom bylo vzdělávání, zdravotní a sociální péče, kde na deset tisíc firem připadly jen čtyři bankroty. „Průměr za celé Česko je dvanáct bankrotů na deset tisíc aktivních subjektů, což je velice nízký počet,“ konstatovala Kameníčková.

Ekonom Hradil ale předpokládá, že se situace podnikatelských subjektů bude zhoršovat. „Čeští zaměstnanci se pravděpodobně osmělí a budou tlačit na růst mezd převyšující růst ekonomiky, tak aby se poměr mezi výdělky pracujících a podnikatelů vracel zpět do předkrizových hodnot. Tím budou klesat ziskové marže firem, z nichž některé se budou zároveň potýkat i s poklesem odbytu,“ nastínil.

Obzvláště zranitelný je podle něj zpracovatelský průmysl, který velký prostor pro vyhovění požadavkům na růst mezd nemá a zároveň teď nejvíc trpí ochlazenou domácí i zahraniční poptávkou.

„Zdaleka nejvíce zranitelné budou pochopitelně podniky s vysokou energetickou náročností, jelikož zatímco mnoho dalších výrobních vstupů se cenově vrací na normální hodnoty, energie zůstanou oproti předkrizovému období dražší. Zde tedy lze očekávat vyšší míru úpadků, byť nepředpokládám, že by mělo jít o masový fenomén,“ dodal Hradil.