Hlavní obsah

Firmám půjčíme po třech měsících. Ty bez historie představují riziko, říká šéf Home Creditu

Krátkodobé výpadky peněz řeší půjčkou téměř pětina podnikatelů. Občas tak spadnou do drobného zpoždění splátek, jejich platební morálka však patří k těm lepším. „Z každých sto korun, které půjčíme, se nám čtyři nevrátí,“ řekl Novinkám v rozhovoru Luděk Jírů, generální ředitel úvěrové společnosti Home Credit.

Foto: Archiv Home Creditu, Novinky

Generální ředitel Home Credit Luděk Jírů

Článek

Nejčastějším důvodem toho, proč si podnikatelé berou půjčky, je tvorba rezerv na podnikání či provozní výdaje. Co se pod tím skrývá?

Největší počet živnostníků nebo firem s obratem do 50 milionů korun a maximálně deseti zaměstnanci si bere flexibilní půjčku podobnou kontokorentu jako rezervu. Podle našeho průzkumu je jich zhruba 35 procent. Zhruba třetina pak v minulých pěti letech úvěry využila na nákup auta nebo jiného vozidla, investice do vybavení firmy anebo na materiál či zásoby, což je obvykle spojeno s možností dokončení zakázek.

Je častým důvodem i to, že jim třeba zákazníci nezaplatili včas faktury?

Až do takového detailu to nejsem schopný říct. Určitou obdobou by snad mohlo být, že asi 18 procent ji podle průzkumu někdy využilo na pokrytí dočasného nedostatku hotovosti. Ale čím přesně byl způsoben, si netroufám odhadnout.

Registry sledující dlužníky z řad domácností nedávno reportovaly, že vzrůstá počet těch s dluhy po splatnosti. Jak je tomu u podnikatelů, kolik z nich si půjčí a pak to nezvládá splácet?

Tady mě napadají údaje za naši společnost. Standardně sledujeme několik časových parametrů, například pětidenní zpoždění, třicetidenní a tak dále. Občas se stává, že se podnikatel dostane do toho pětidenního, tvrdá dlužnost ale nastává až po třicátém dnu.

Ukazatel zvaný non-performing loan tvoří u flexibilní půjčky aktuálně čtyři procenta. Což znamená, že z každých půjčených sta korun se nám nevrátí čtyři koruny. Tohle procento ukazuje, že jen velmi málo podnikatelů se dostane do problémů se splácením.

Jakým způsobem u podnikatelů probíhá prověření jejich úvěruschopnosti, zejména u těch, kteří podnikají teprve krátce?

Využíváme všechny dostupné registry, ať už je to bankovní nebo nebankovní. Díváme se i do registru neplatičů Solus, Nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku a registru exekucí. Pro posouzení úvěruschopnosti na příjmové a výdajové straně se díváme nejčastěji do posledních tří výpisů z účtu. V některých případech, zejména u právnických osob, pracujeme s daňovým přiznáním.

Výběr článků

Načítám