Ekonomové cupují Fialovu sebechválu za pokles inflace

Fiala ve čtvrtek po zveřejnění nových dat slíbil, že vláda bude inflaci dál krotit. Doposud podle něj kabinet přispěl ke snížení třemi základními věcmi: snížením cen energií, tlakem na dodavatelské řetězce, aby snižovaly ceny, a vládními úsporami spojenými se snahou o ozdravení veřejných rozpočtů.

Ke snížení cen energií vláda přistoupila tím, že pro letošní rok zastropovala domácnostem cenu silové elektřiny na 6000 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. U plynu strop nastavila na 3000 Kč/MWh s DPH. Ceny energií na evropských velkoobchodních trzích se ale letos nezávisle na krocích kabinetu stabilizovaly a už několik měsíců se nacházejí hluboko pod úrovní vládního stropu.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda tak argumentuje tím, že za snížením inflace stojí právě výrazný pokles velkoobchodních cen energií a vysoká srovnávací základna z loňského roku, a nikoliv kroky vlády.

„Hlavním důvodem snížení inflace jsou vlivy mezinárodní, zejména dramatické snížení burzovních cen plynu a elektřiny v EU či pokles cen ropy, a také statistické – hlavně efekt vyšší základny meziročního srovnání. Tyto vlivy jsou mimo dosah ovlivnění jakéhokoli českého politika,“ podotkl Kovanda.

Také podle hlavního ekonoma Bank Creditas Petra Dufka inflace klesá jen díky srovnávacímu základu, nikoliv proto, že by zlevňovalo zboží a služby. Prostor pro rychlejší pokles inflace přitom podle něj existuje. „Vytváří jej silná koruna, klesající náklady v mezinárodní dopravě i zlevňující suroviny a energie. I když ČR má nejvíce utlumenou poptávku ze všech zemí EU, na cenách v obchodě to rozhodně ještě vidět není,“ řekl.

Ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil pro Novinky zhodnotil dopad dalších dvou Fialou zmíněných kroků, které podle premiéra pomohly snížit inflaci: tlak na dodavatelské řetězce a snahu o ozdravení veřejných rozpočtů.

„Nejsem si vědom toho, že by tento tlak (na řetězce) měl jakýkoliv prokazatelný efekt. Pokud si správně vybavuji, pak kontroly čerpacích stanic žádné protiprávní jednání neodhalily a bez hmatatelného výsledku dopadla i šetření u potravin. Nelze pochopitelně vyloučit, že zvýšená medializace cenového vývoje v těchto segmentech, ke které vláda svou rétorikou přispěla, mohla zvýšit asertivitu zákazníků, což mohlo způsobit zpomalení růstu cen. Pro ověření této hypotézy ovšem neexistují žádné důkazy,“ zhodnotil.

Co se týče ozdravování veřejných financí, letošní schodek rozpočtu ve výši 295 miliard je podle Hradila jednoznačně proinflační, jelikož přilévá do ekonomiky masivní množství peněz.

„Vždy je pochopitelně možné tvrdit, že deficit teoreticky mohl být ještě hlubší – například 600 nebo 900 miliard – a v tomto srovnání se tedy jedná o pokrok. Osobně se ovšem spíše kloním k tomu, že přilévat do ekonomiky stamiliardy peněz na dluh inflaci naopak posiluje,“ dodal.

K výrokům Fialy se kriticky vyjádřila šéfka poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO a exministryně financí Alena Schillerová. Ta podotkla, že inflace je i přes návrat na jednocifernou hodnotu stále oproti průměru v EU dvojnásobná, a není se tak čím chlubit.

„Neznamená to nic jiného, než že za necelé dva roky zdražilo všechno téměř o čtvrtinu. A premiér se výsledkem pochlubí? Aneb drzé čelo lepší než poplužní dvůr,“ okomentovala výši inflace 9,7 procenta Schillerová.

Také ona je toho názoru, že jediným důvodem relativního poklesu inflace je skutečnost, že srovnávací základna z minulého roku byla extrémní.

Podle analýzy Portu mají nejvyšší inflaci v Evropě Maďarsko (20,1 procenta), Srbsko (13,7 procenta), Moldavsko (13,2 procenta) a Ukrajina (12,8 procenta). Vyšší inflaci než Česko pak mají i sousední země Slovensko (11,9 procenta) a Polsko (11,5 procenta). Z dalších sousedů má nejnižší inflaci Německo (6,4 procenta), v Rakousku je na úrovni osmi procent.

Nejnižší inflaci z celé Evropy mají momentálně Švýcarsko a Lichtenštejnsko (shodně 1,7 procenta). Následují Řecko (1,8 procenta), Kypr (1,9 procenta) a Španělsko (1,9 procenta).