Experti: Z východu ruský plyn do Česka neproudí

Ekonom UniCredit Bank Jiří Pour spočítal, že koncem roku tvořil tento import přes polovinu celkového. A tvrdí, že to je plyn z Ruska. Experti z oboru to ale rozporují.

„Šok přichází s údaji za listopad a prosinec, kdy podíl ruského plynu na celkových dovozech vrostl na 26, respektive 58 procent,“ prohlásil Pour.

Podle něj si dodávky udržely velký podíl i v lednu, takže „český dovoz v posledním kvartálu loňska vylepšil bilanci Ruska o necelých osm miliard korun a v lednu přidal další více než tři miliardy“.

Lidé z energetiky o tom pochybují. Informovaný zdroj z plynárenství Novinky upozornil, že si jeden až dva obchodníci uskladnili na zimu plyn na Ukrajině a teď ho vozí zpět do Česka.

To potvrdila mluvčí ministerstva průmyslu Petra Milcová. „Někteří evropští obchodníci mají plyn uložený v zásobnících na západní Ukrajině. Dále se těží plyn ze zásobníků na Slovensku, případně i v Maďarsku či Rakousku,“ sdělila Novinkám.

Podle ministra Jozefa Síkely (STAN) vzrostly poplatky za přepravu plynu přes Německo, a tak zásoby uložené západními obchodníky na Ukrajině ve větších objemech proudí přes Slovensko.

„Žádný plyn, který by se nakupoval od Rusů, v Česku není. Obchodníci od Ruska nenakupují,“ míní plynárenský expert Vratislav Ludvík.

Druhá věc je ale podle něj fyzikální složení plynu. „Jeden obchodník nakupuje od rakouských a slovenských firem a je možné, že část tohoto plynu je molekulárně původu ruského,“ připustil.

Každopádně se ale podle Ludvíka nejedná o velké množství. Z dat provozovatele přepravní soustavy Net4Gas plyne, že do Česka se loni dovezlo 85,6 terawatthodiny plynu, z toho 6,74 TWh, tedy sotva osm procent, přes Lanžhot.

Miroslav Dressler ze společnosti Gas Storage CZ rovnou soudí, že o ruský plyn jít nemůže. Ten má totiž jiné složení a jiné spalné teplo než to, které uvádí Net4Gas u plynu pro Lanžhot.

Spalné teplo je pro odběratele zásadní ukazatel, protože vypovídá o tom, kolik tepla z odebraného plynu vyrobí. Proto Net4Gas udává tuto hodnotu pro každý dovážený plyn, včetně plynu, který se bere ze zásobníků.

„Spalná tepla u předávacích míst ze západu, například u českého Brandova nebo saského Olbernhau, jsou prakticky stejná jako spalné teplo uváděné pro předávací stanici Lanžhot, a to kolem 11,5 kilowatthodiny na kubík,“ vysvětlil Dressler.

„To zcela odpovídá hodnotám norského plynu. Spalné teplo toho ruského činí maximálně 11,1 kilowatthodiny na kubík. To, co teče přes Lanžhot, tudíž v žádném případě nemůže být plyn z ruských ložisek,“ uzavřel.

Velcí dodavatelé se od Ruska distancovali. „Orientujeme se na dovoz neruského plynu a zákazníkům nedodáváme ani molekulu plynu z Ruska,“ řekl Novinkám mluvčí největšího dodavatele innogy Martin Chalupský.

„Z Ruska nekupujeme, máme smlouvy s různými velkoobchodníky na trhu,“ dodal mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.