Evropská komise navrhuje nové daně pro velké firmy, tabák a elektroodpad

Rozpočet ve výši dvou bilionů eur je podle ní „rozpočtem pro novou éru, který čelí výzvám Evropy a posiluje naši nezávislost“, prohlásila šéfka komise.

Upozornila na to, že návrh nového rozpočtu předpokládá pětinásobné zvýšení finančních prostředků EU na obranu a trojnásobně více peněz na migraci a správu hranic. Dále počítá se zdvojnásobením rozpočtu na výzkum, přičemž 35 procent by mělo být vyčleněno na klima a biologickou rozmanitost.

Komise navrhla také fond ve výši 100 miliard eur pro Ukrajinu, kterou evropský komisař pro rozpočet Piotr Serafin označil za „našeho nejstrategičtějšího partnera“.

Naopak utlumeny mají být programy související s ochranou přírody, což už rozpoutalo kritiku některých politiků a neziskových organizací. Zemědělci rovněž kritizovali plán na sloučení klíčových politik EU, včetně společné zemědělské politiky a regionálních fondů, do jednoho fondu s menším počtem účelově vázaných programů.

Maďarský premiér Viktor Orbán už dal najevo svůj charakteristický odpor k podpoře Kyjeva, což je známkou dalších hořkých sporů. „Brusel nesmí nechat evropské farmáře financovat Ukrajinu,“ citoval ho britský deník The Guardian.

Návrh nového dlouhodobého rozpočtu Evropské unie včetně plánu na zavádění nových daní podle tohoto listu odstartoval velké politické spory o budoucnost bloku. „Oznámením plánovaného unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 von der Leyenová odstartovala velký a složitý politický boj o definování budoucnosti EU,“ konstatoval deník.

Země, které do EU platí více, než dostávají na oplátku, okamžitě po zveřejnění návrhu vyjádřily znepokojení. Například nizozemský ministr financí Eelco Heinen prohlásil, že navrhovaný rozpočet je příliš vysoký. Švédská vláda zase uvedla, že problémy EU větší rozpočet nevyřeší.

Německo už avizovalo, že takový návrh dlouhodobého rozpočtu EU nepodpoří. „Rozsáhlé navýšení rozpočtu EU není v době, kdy členské státy vyvíjejí značné úsilí o stabilizaci svých vlastních rozpočtů, přijatelné,“ uvedl mluvčí vlády Stefan Kornelius. „Proto nebudeme moci návrh Evropské komise přijmout,“ dodal.

Složitost situace dále zvyšuje skutečnost, že od roku 2028 musí EU začít splácet úvěry získané v rámci fondu pro obnovu po pandemii ve výši 750 miliard eur (přes 18 bilionů korun). Komise dříve odhadla, že na splacení dluhu je potřeba 25 až 30 miliard eur ročně, což odpovídá například dvojnásobku současného rozpočtu na výzkum.

Současný sedmiletý rozpočet EU, bez započítání pandemického fondu, má hodnotu 1,2 bilionu eur, což představuje zhruba jedno procento velikosti evropské ekonomiky.

Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho schválit všechny členské státy i Evropský parlament. Očekává se tak, že příští dva roky se bude o novém unijním rozpočtu intenzivně vyjednávat.

Hlavními zdroji příjmů rozpočtu EU jsou příspěvky členských států na základě jejich hrubého národního důchodu. Jde asi o dvě třetiny příjmů. Bohatší země tedy přispívají více. Zbývající zhruba třetinu rozpočtu tvoří například příjmy z cel uvalených na dovoz ze zemí mimo EU.

Evropská komise nyní navíc přichází s takzvanými novými vlastními zdroji - zmíněným plánem na nové zdanění velkých firem, tabáku a elektroodpadu.