Článek
Ze středečního oznámení šéfky EK Ursuly von der Leyenové vyplývá, že „více než 300 miliard eur“ připadne na podporu příjmů zemědělců a rybářů. Nový rozpočet rovněž vyčleňuje 218 miliard eur na méně rozvinuté regiony v rámci kohezní politiky a 131 miliard eur na položku obrany a vesmíru, což je podle von der Leyenové pětinásobný nárůst oproti současné úrovni.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy jde přitom nyní pro zemědělce o reálný pokles hodnoty při zohlednění evropské inflace o 40 procent, což se promítne v růstu cen potravin a v častějším dovozu ze třetích zemí. Klíčové podle něj bude, jak se budou evropské peníze rozdělovat, což by měla Evropská komise prezentovat ve čtvrtek.
Kritika i od rozpočtového výboru
„V letech 2021 až 2027 představovala společná zemědělská politika, největší výdajová položka Evropské unie, 387 miliard eur, včetně 270 miliard v podobě přímé podpory zemědělcům,“ podotkl v souvislosti s nyní navrhovanou podporou zemědělců belgický list Le Soir.
Návrh rozpočtu EU už zkritizovali poslanci z rozpočtového výboru Evropského parlamentu včetně Češky Danuše Nerudové s tím, že je nedostatečný pro řešení nynějších výzev.
Ačkoli navýšení částečně odráží i budoucí inflaci, znamená to v budoucnu zvýšit platby od členských zemí. Již předem bylo podle expertů jasné, že dosavadní platby nebudou stačit na nové priority sedmadvacítky, jakými jsou například obrana.
Farmáři v Bruselu protestují proti škrtům v rozpočtu Evropské unie.
Zemědělci a zástupci regionů se obávají zejména toho, že se bude škrtat právě v jejich oblastech, a farmáři již ve středu v Bruselu proti očekávaným škrtům demonstrovali.
Český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) za základní oblasti pro celou EU označil obranu a konkurenceschopnost.
Stanjura na tiskové konferenci po středečním jednání vlády připustil, že pro nadcházející období bude pro Česko k dispozici méně peněz než dosud. Upozornil na to, že EU bude muset splácet peníze, které si půjčila po pandemii na uskutečnění plánů obnovy jednotlivých zemí. „Zhruba 20 procent obvyklých výdajů EU bude použito na splácení těchto dluhů,“ uvedl ministr.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům, přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Aby mohl sedmiletý rozpočet na roky 2028 až 2034 vstoupit v platnost, musí ho schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.
Jak napsal server Politico, několik zemí včetně Německa, největší a nejmocnější ekonomiky uskupení, již varovalo před navyšováním výdajů EU v době, kdy se voliči po celé Evropě stále více obracejí k populistickým a protievropským silám.
