Článek
Hlavní problém je dlouhodobý. „Produktivita, tedy výkon na odpracovanou hodinu, je v Evropské unii asi o pětinu nižší než v USA,“ uvádí v analýze Evropská komise. Evropa podle Komise méně investuje do výzkumu, pomaleji zavádí nové technologie a hůře je dostává do praxe. To se postupně promítá do slabšího růstu i nižší konkurenceschopnosti.
Dopady jsou o to silnější v zemích, jako je Česko. Tuzemská ekonomika patří mezi nejotevřenější v Evropě a je úzce navázaná na jednotný trh, především na sousední Německo, kam míří třetina českého vývozu. Jakmile evropský průmysl zpomalí, české firmy to pocítí velmi rychle.
Samotný jednotný trh přitom podle Komise stále nefunguje tak hladce, jak by mohl. Firmy narážejí na rozdílná pravidla mezi státy, složité papírování i pomalé zavádění technických norem, které dnes vznikají v průměru čtyři roky. To brzdí inovace a zvyšuje náklady.
„Firmy dlouhodobě narážejí na překážky zejména v oblastech balení a označování výrobků, regulace vysílání pracovníků nebo licencování služeb,“ potvrdila Novinkám Ellen O’Connorová z největší evropské podnikatelské organizace BusinessEurope. Dodala, že unijní státy jen omezeně využívají princip vzájemného uznávání výrobků, který by měl podnikům usnadnit vstup na trhy v celé EU.
Zpráva upozorňuje i na další problém, který je méně viditelný, ale o to citelnější – opožděné platby. Menší firmy často čekají na peníze týdny či měsíce. Podle průzkumu společnosti Atradius Collection z roku 2025 se v Česku opožďuje až 61 procent plateb za faktury, což omezuje investice a komplikuje provoz menších podniků.
Ještě výraznější rozdíly jsou v oblasti inovací. V celé EU připadá zhruba 152 patentových přihlášek na milion obyvatel, zatímco v Česku jen asi 23. „Česko zaostává i ve výdajích na výzkum a vývoj. V unii dosahují v průměru 2,2 procenta HDP, u nás zhruba 1,8 procenta,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek, bývalý poradce prezidenta Petra Pavla.
Možné řešení nastínila Pavlína Žáková, ředitelka Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle ní je potřeba víc podpořit investice a propojení firem s výzkumnými institucemi. Důležitá je také větší orientace na zahraniční spolupráci.
Zpráva tak potvrzuje dlouhodobý obraz české ekonomiky. Ta je silná ve výrobě a exportu, ale slabší ve vývoji vlastních technologií. Často jde o produkci pro zahraniční firmy, které si výzkum nechávají doma, a přidaná hodnota tak zůstává nižší.
Na druhé straně má Česko i silné stránky. Zaměstnanost patří k nejvyšším v EU a pohybuje se kolem 82 procent lidí v produktivním věku, zatímco evropský průměr je necelých 76 procent. Průmysl zůstává stabilním základem ekonomiky, i když právě na jeho výkonu bude záviset, jak se země s evropským zpomalením vyrovná.
