Článek
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová obdržela před několika dny od amerického prezidenta Donalda Trumpa dopis, podle nějž na zboží z EU uvalí Washington od srpna 30procentní dovozní poplatky. Představitelé EK a USA od té doby intenzivně jednají ve snaze dosáhnout dohody, která by tuto hrozbu odvrátila.
Centrální banka zahájila snižování úroků loni v červnu. Depozitní sazbu od té doby po zahrnutí čtvrtečního kroku zredukovala už osmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu.
V červenci 2022 začala ECB sazby zvyšovat s cílem dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně, předloni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do loňského června pak držela úroky beze změny.
Analytici očekávají, že případné další snížení sazeb přijde nejdříve v září. Podle poznámky banky UniCredit je rozhodnutí ponechat sazby beze změny nekontroverzní právě vzhledem k riziku negativního vývoje kvůli hrozícím americkým clům, uvedla agentura AP. Finanční trhy však podle UniCredit očekávají, že výsledná celní sazba bude nižší.
Ekonomická aktivita v eurozóně zatím zůstává relativně stabilní, k růstu HDP v prvním čtvrtletí přispěl mimo jiné zvýšený export před zavedením amerických cel, připomněla agentura AP. Inflace se mezitím snížila z dvouciferných hodnot v roce 2022 na červnová dvě procenta, jež odpovídají cíli ECB.
