Článek
ECB upozornila, že pokračující růst cen energií zvyšuje riziko vyšší inflace a zároveň ohrožuje hospodářský růst. Dopady cenového šoku na trhu s energiemi se teprve postupně projevují, základní inflační tlaky zatím zůstávají převážně stabilní a mzdy na situaci dosud výrazněji nereagují. Pokud však zdražování energií potrvá déle a bude výraznější, může se promítnout do cen dalšího zboží a služeb a dál zvýšit inflaci.
Centrální banka uvedla, že od jejího posledního zasedání se zpřísnily podmínky financování, což může brzdit inflaci i hospodářský růst. ECB nadále usiluje o to, aby se inflace ve střednědobém horizontu stabilizovala na dvouprocentním cíli.
ECB letos v červnu kvůli inflačním tlakům spojeným s konfliktem na Blízkém východě přikročila k prvnímu zvýšení úroků za téměř tři roky. Depozitní sazba tehdy vzrostla o čtvrt procentního bodu. O dalším zvýšení ve stejném rozsahu rozhodla v září, kdy také předpověděla, že inflace po delší dobu zůstane nad dvouprocentním cílem.
Inflace v eurozóně se pohybuje nad dvouprocentním cílem
Unijní statistický úřad Eurostat uvádí, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlilo na 3,8 procenta z 3,2 procenta v srpnu. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za tři roky.
Inflace v eurozóně se už několik měsíců pohybuje nad dvouprocentním cílem ECB. Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské údery na Írán, vedl k výraznému zdražování ropy a plynu. To vyvolalo vzestup inflačních tlaků po celém světě.
Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je tato sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Depozitní sazba je pro měnové operace ECB nyní určující.
