Článek
Přislíbené peníze mají pocházet výhradně z investic soukromého sektoru, nad kterými ovšem Brusel nemá žádnou pravomoc, uvedli dva představitelé EU.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli uzavřela dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby se vyhnula totální obchodní válce mezi EU a USA. Dohoda obsahuje také závazek Unie investovat v USA v příštích letech dalších 600 miliard dolarů z peněz EU.
Ale hned v pondělí dva vysocí úředníci Evropské komise objasnili, že peníze budou pocházet výhradně od soukromých evropských společností, zatímco s žádnými veřejnými investicemi se nepočítá.
„Není to nic, co by EU jako orgán veřejné moci mohla garantovat. Je to založeno na záměrech soukromých společností,“ řekl jeden z vysokých úředníků Komise. Ta ani neuvedla, že zavede některé pobídky, které by zajistily, že soukromý sektor tento cíl splní, ani neuvedla přesný časový rámec pro tyto investice.
Další z úředníků ale uvedl, že částka 600 miliard dolarů byla „založena na podrobných diskusích s různými obchodními asociacemi a společnostmi, aby se zjistilo, jaké jsou jejich investiční záměry“.
„EU není Čína. Takže nikdo nemůže říkat soukromým společnostem, kolik mají investovat v USA,“ komentoval pro Politico Nils Redeker z think tanku Jacques Delors Centre.
Podobně experti zpochybňují i příslib EU nakoupit energie za 750 miliard dolarů. Také energie nakupují především soukromé společnosti.
Slib hrál ve snížení cla roli
Trump hrozil, že od 1. srpna uvalí 30procentní cla na většinu dovozů do EU, ale po nedělním vyjednávání toto číslo snížil na 15 procent.
Právě příslib investic EU ve výši 600 miliard dolarů sehrál podle zdrojů Politico velkou roli při dosažení obchodní dohody. Vzápětí rychle vyvolal kritiku, že investice takové výše by byla na úkor investic v Evropě.
Úředníci uvedli, že odhadovaných 600 miliard dolarů navýší současné soukromé investice EU v USA ze 2,8 bilionu dolarů (59,4 bilionu korun), které tam vytváří přibližně 3,4 milionu pracovních míst.
Jak už bylo zmíněno, Komise poukázala na to, že tato suma bude pocházet od soukromých společností, nikoli od evropských daňových poplatníků. To je rozdíl například od slibu Japonska, které přislíbilo v rámci obchodní dohody mobilizovat 550 miliard dolarů (11,7 bilionu korun) kombinací veřejných i soukromých investic.
