Hlavní obsah

EU je připravena jednat s Británií o celní unii

Pět let po brexitu, tedy odchodu Velké Británie z Evropské unie, jednají zástupci britské vlády a Evropské komise o tom, jak vazby opět prohloubit. Děje se tak kvůli sílícím vnějším geopolitickým tlakům a nejistotám, které souvisí hlavně s agresivní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Brusel by byl „otevřený“ diskusi o užších obchodních vztazích se Spojeným královstvím, včetně možnosti spolupráce na celní unii, prohlásil evropský komisař pro finance Valdis Dombrovskis po pondělním jednání s ministryní financí Rachel Reevesovou.

Foto: Shutterstock

Deset let po osudovém britském referendu o brexitu a pět let po odchodu Británie z EU obě strany hledají cesty, jak vazby opět významně posílit.

Článek

Hlubší spolupráci chce i britská vláda. Reevesová při jednání s Dombrovskisem zdůraznila, že silnější vazby jsou stále důležitější, protože „směřujeme ke světu, kde jsou pravidla méně jasná“, což byl podle listu The Financial Times zjevný odkaz na Trumpova cla a bezpečnostní hrozby.

Po jednáních na vysoké úrovni s britskými ministry v Londýně Dombrovskis podle BBC také uvedl, že Británie a EU by mohly i navzájem zrušit „většinu“ kontrol potravin.

Zároveň znovu otevřel dveře vstupu Británie do programu obranných úvěrů EU v hodnotě 150 miliard eur (3,6 bilionu Kč) poté, co loni jednání o dohodě zkrachovala.

Britský deník doplnil, že na setkání britských ministrů a komisařů EU v Londýně se obě strany snažily prohloubit hospodářskou integraci, „mimo jiné i ukončením brexitu“.

„Jde o dosud nejsilnější komentáře Bruselu ohledně jeho ochoty znovu jednat s Británií uprostřed rostoucí globální nejistoty,“ poznamenala BBC.

Celní unie by odstranila cla nebo daně na některé nebo veškeré zboží mezi Británií a EU, čímž by se snížila byrokracie a zároveň by řada výrobků mohla v Evropě i na britských ostrovech zlevnit.

Kritici v Británii však poukazují na to, že by to také výrazně omezilo schopnost Spojeného království uzavírat individuální globální obchodní dohody, protože EU by zavedla společné clo na veškeré zboží z oblastí mimo celní unii a očekávala by, že Velká Británie bude dodržovat společné standardy.

BBC připomněla, že ve svém volebním programu vládnoucí labouristé vyloučili přistoupení k existující celní unii EU. Strana také slibovala, že se znovu nepřipojí k jednotnému trhu EU, kde země v řadě oblastí přijímají společné zákony, aby usnadnily obchod se zbožím a službami.

Mezi labouristickými poslanci nicméně nyní sílí volání po celní unii s EU. Například ministr spravedlnosti David Lammy prohlásil, že taková unie by mohla podpořit hospodářský růst.

Reevesová: Musíme mluvit jedním hlasem

„Nemohu dělat ukvapené závěry, ale mohu říci, že jsme připraveni jednat s otevřenou myslí a hledat tyto oblasti spolupráce,“ reagoval na dotaz k celní unii Dombrovskis.

Doplnil, že „nejvíce vzájemně prospěšným“ uspořádáním by bylo členství v jednotném trhu. Ten se opírá o to, že země akceptují „čtyři svobody“: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.

Strážkyně britské kasy Reevesová v pondělí na jednáních na Downing Street 11 vyzvala Británii a EU, aby „mluvily jedním hlasem“ na obranu společných hodnot v oblasti ekonomiky, obchodu a obrany a zaměřily se přitom na chaos, který rozpoutal americký prezident Trump.

Jednání v Londýně se zúčastnil i evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič, za britskou stranu ministr obchodu Peter Kyle a ministr pro vztahy s EU Nick Thomas-Symonds.

Setkání mezi evropskými a britskými vrcholnými politiky probíhají po bouřlivém období v mezinárodních vztazích, kdy americký prezident Donald Trump pohrozil převzetím kontroly nad Grónskem od Dánska a uvalením nových cel na spojence NATO.

V reakci na to Evropská komise pohrozila uvalením odvetných cel na USA, načež Trump nakonec ustoupil a souhlasil s dohodou o posílení bezpečnosti Grónska, aniž by byla ohrožena jeho suverenita.

Výběr článků

Načítám