Článek
„Ustanovení o uvolnění akcií v hodnotě asi dvou miliard eur v rakouské stavební společnosti Strabag, kterou kdysi částečně vlastnil Děripaska, jsou podle sedmi lidí obeznámených s touto záležitostí zahrnuta do nejnovějšího návrhu návrhu sankcí EU proti Rusku,“ uvedl list The Financial Times. „Aktiva by připadla společnosti Raiffeisen,“ dodal.
Sankce na Děripasku byly původně uvaleny kvůli tomu, že údajně poskytoval materiální podporu ruskému vojenskému a průmyslovému komplexu při invazi na Ukrajinu.
Raiffeisen Bank International se do toho přimotala tak, že má ze západních bank v současnosti největší přítomnost v Rusku. Dostala se ale pod značný tlak regulátorů a zahraničních vlád, aby zemi opustila, jako to udělalo mnoho jiných západních podniků. Loni proto chtěla banka s Děripaskou uzavřít obchod. Děripaska by bance ponechal zhruba čtvrtinový podíl v rakouské stavební firmě Strabag, výměnou za to by se zbavila části svých ruských aktiv.
To se ale nelíbilo západním regulátorům, protože Děripaska je na sankčním seznamu USA už od roku 2018. Banka proto pod tlakem z dohody vycouvala. „Dohoda se nakonec rozpadla kvůli obavám, že by obešla sankce Evropské unie,“ napsal The Financial Times.
Děripaska pak své podíly převedl na oligarchu Dmitrije Beloglazova, který se později také ocitl na sankčním seznamu. Spor nakonec skončil u ruského soudu, který bance Raiffeisen nařídil vyplatit odškodnění dvě miliardy eur a zároveň jí přiřkl vlastnictví Děripaskových podílů ve Strabagu. Banka ale upozorňuje, že tento verdikt nemá v Rakousku závazný účinek, převod akcií proto není vymahatelný. Převodu navíc brání i skutečnost, že akcie blokují sankce.
Obavy mezi velvyslanci
Návrh, o kterém se v Bruselu nyní jedná, by Raiffeisen umožnil zmrazené Děripaskovy akcie převzít. To by fakticky znamenalo uznání rozhodnutí ruského soudu, což podle některých evropských činitelů představuje nebezpečný precedens. Mohlo by to povzbudit i další subjekty, aby přes ruské soudy hledaly cesty, jak zpět získat svá zmrazená aktiva. Kritici varují, že by tím EU nepřímo legitimizovala ruské konfiskace majetku a de facto odměnila banku za to, že se rozhodla v Rusku nadále působit.
Někteří evropští představitelé se obávají, že návrh na odškodnění banky by legitimizoval snahy oligarchů obejít sankce EU vůči Rusku a zároveň posílil ruské soudy, které na sankce reagují nařizováním konfiskace západních aktiv.
„Očekává se, že velvyslanci několika členských států EU vznesou námitky proti tomuto kroku, který byl původně navržen Rakouskem, na pátečním setkání, kde se bude diskutovat o novém sankčním balíčku,“ napsal list s odvoláním na své zdroje.
Banka se snaží aktivity v Rusku ukončit, ale tamní regulátoři nejsou ochotni ji nechat odejít, protože je to jeden z mála zbývajících přístupových bodů Ruska k mezibankovnímu platebnímu systému SWIFT.
Naposledy tak musela od prodeje svého podílu v ruské pobočce odstoupit podle agentury Reuters koncem září. „Ruští představitelé byli proti prodeji částečně z obavy, že převzetí podílu ruským kupcem by mohlo vést k západním sankcím proti bance,“ napsala agentura.
