Elektromobily planetu nespasí, bojí se odborníci. Emise vzniknou při výrobě elektřiny

Evropský parlament schválil návrh na zastavení prodeje a výroby klasických aut se spalovacími motory od roku 2035. Opatření je součástí klimatického balíčku, který má docílit snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, aby do roku 2050 EU dosáhla uhlíkové neutrality.

Vladislav Chrastný z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity se domnívá, že podstatné bude, jak se budou elektromobily napájet.

„Pokud by to byly ryze obnovitelné zdroje, tak by bilance emisí (včetně oxidu uhličitého) mohla být celkově příznivá, ale nesmíme zapomenout na fakt, že v našich zeměpisných šířkách se minimálně tři měsíce v roce z fotovoltaických panelů nedostane vůbec nic,“ řekl Novinkám.

„Zároveň bude celý systém zatížen nutností dvojích akumulátorů, jedněch pro uchování vyrobené energie z panelů, druhých pro uložení energie pro pohon elektromobilu. V případě, že část energie budeme vyrábět z fosilních paliv, pak celková bilance emisí CO₂ zdaleka nebude tak příznivá,“ dodal Chrastný.

Rozhodnutí Evropského parlamentu tak vnímá více ve smyslu zbavit se závislosti na ropě „z nestabilních regionů“, jako je Rusko. Je však otázka, zda obrat neposune Západ k závislosti na Číně. Pro produkci elektromobilů se totiž používají kovy, jako je měď, nikl, cín, olovo, stříbro, zlato, lithium a neodym.

„Neodym patří mezi kovy vzácných zemin, to znamená, že jeho dobývání je velmi náročné z hlediska energie a odpadu. Téměř veškerý neodym se nyní těží v Číně za podmínek, které s šetrnou těžbou nemají mnoho společného. Obecně se dá říct, že těžba kovů není k životnímu prostředí nikdy příliš šetrná,“ dodal Chrastný.

„Jak přispěje produkce elektromobilů k celkové emisi CO₂, stojí za úvahu,“ uzavřel.

Milada Šťastná z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity zdůraznila, že přínos elektromobility bude záviset na tom, jak se bude elektřina vyrábět. „Především tam, kde by se k výrobě elektrické energie používalo uhlí, bude benefit minimální,“ poznamenala.

Obecně považuje omezení prodeje aut se spalovacími motory za pozitivní krok ke zkvalitnění životního prostředí. „Konvenční vozidla se spalovacím motorem produkují přímé emise prostřednictvím výfuku a také odpařováním z palivového systému vozidla a během procesu doplňování paliva. Naopak čistě elektrická vozidla produkují nulové přímé emise. Plug-in hybridní elektrická vozidla produkují nulové emise z výfuku, když jsou v čistě elektrickém režimu, ale mohou produkovat emise způsobené vypařováním. Jejich přímé emise jsou však obvykle nižší než u srovnatelných konvenčních vozidel,“ sdělila Novinkám.

Skeptický je k elektromobilitě Vratislav Filler ze spolku Automat, který podporuje veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu ve městech. „Ta část negativ, která je podstatná pro vnitřní město, zůstane, zejména zábor prostoru parkujícími auty,“ napsal Novinkám.

„Informace z nejnovějších studií naznačují, že významným zdrojem prachových částic nejsou přímo motory, ale otěr pneumatik, který samozřejmě elektrická trakce neodstraňuje,“ podotkl Filler.

„Elektromobilita je nicméně zajímavá pro vozový park autobusů, zejména pak pro takzvané parciální trolejbusy, které spojují výhody závislé i nezávislé trakce. A nesmíme opomenout samozřejmé: snahu zajistit co nejlepší spojení všech čtvrtí a předměstí kolejovou veřejnou dopravou, která je samozřejmě elektrická,“ dodal.

Josef Morkus z Fakulty strojní ČVUT v Praze na stránkách školy píše, že samotná elektroauta emise oxidu uhličitého nezastaví. „Největší podíl na emisích CO₂ v Evropě má energetika (výroba elektřiny a tepla), dále průmysl a domácnosti, podle jiných zdrojů i zemědělství. Mají-li být emise snižovány, mělo by se tak dít především v těchto oblastech,“ uvedl.

Kritikem nařízené změny v automobilovém průmyslu je think tank Realistická energetika a ekologie. „Celá EU se na produkci skleníkového plynu CO₂ obviňovaného za hlavního viníka globálního oteplování planety podílí ve světě asi z 8 %, evropské automobily asi z 0,6 %. Pokud by všechny státy světa splnily své ambiciózní plány na zavádění milionů e-aut na trh, tak by se za 80 let snížila globální teplota dle analýz Mezinárodní agentury pro energii o 0,0001 °C,“ napsal Novinkám mluvčí a člen think tanku Milan Smutný. Rovněž připomněl, že elektřina, na kterou „ekologické“ vozy jezdí, se navíc v mnoha státech vyrábí z uhlí.

E-vozy budou navíc podle Smutného za stávající ceny pro obyvatele Česka a některých dalších členských zemí EU nedostupná.

„Ideologie elektromobility tak vytváří novou Berlínskou zeď mezi bohatší západní a chudší východní částí EU, na ni zbudou ojetiny, často přestárlé a importované ze západu EU, který si tak řeší nákladný problém recyklace, jenž mj. u velkých baterií není vůbec vyřešen,“ napsal Novinkám.

Nemožnost koupit si osobní automobil se podle něj dotkne každodenní svobody pohybu jednotlivce. „Už 20 km za každým větším městem s jeho relativně dobrou veřejnou dopravou je osobní auto pro venkovskou rodinu, která nežije na nějaké z páteřních železničních sítí, základní podmínkou pro práci a normální život,“ poznamenal.

Konec výroby aut se spalovacími motory se navíc významně dotkne českého průmyslu. V roce 2020 tvořil automobilový průmysl v ČR necelých 10 procent HDP a zaměstnával asi 180 tisíc lidí. Další statisíce pracovních pozic jsou podle Smutného navázané nepřímo.