Ekonomové cupují vládní argumenty po Pavlově vetu

Po prezidentově vetu uvedla ministryně financí Alena Schillerová, že hlava státu pouze vetovala „hospodářský růst, obranyschopnost, výstavbu nových jaderných bloků a rozpočtovou transparentnost“.

Ekonomové jsou ale vůči těmto argumentům rezervovaní. „Již stávající znění zákona ani trajektorie deficitů netlačí veřejné finance do nulového salda, ale umožňuje vládě pracovat s přiměřeným deficitem, který je možné využít na financování investic,“ řekl Novinkám ekonom Jan Pavel z Vysoké školy ekonomické.

Zvláštní výjimku z rozpočtové evidence výdajů pro infrastrukturní stavby, jak ji prosazuje vláda, proto nepovažuje za nutnou. Přehlasování prezidentova veta, které vládní koalice chystá, by podle něj snížilo tlak na úpravu daní a výdajů a vedlo by k rychlejšímu růstu dluhu.

Na to upozorňoval i prezident. „Stát si ve srovnání s minulostí už půjčuje za velmi vysokou úrokovou míru kolem 4,7 procenta,“ uvedl Pavel a rozvolnění pravidel označil za pohodlnou cestu k vládnutí na dluh.

Podobně to vidí člen Národní rozpočtové rady Luboš Komárek. Česko podle něj postupně ztrácí dobrou fiskální pověst a letos dosáhlo rekordního dluhu 44,25 procenta hrubého domácího produktu. Pokud by se pravidla rozvolnila, mohla by země podle jeho odhadu narazit na dluhovou brzdu ve výši 55 procent HDP už na počátku třicátých let. Dřívější propočty přitom ukazovaly až na rok 2037.

„Do zákona se dostalo nezvykle mnoho výjimek, které by rozpočtový proces v následujících deseti letech viditelně rozvolnily,“ konstatoval Komárek.

Za klíč k růstu považuje především zvyšování produktivity, nikoli samotné navyšování státních výdajů. Veřejné investice mohou ekonomice pomoci, stát však podle něj musí stanovit priority nebo snížit jiné výdaje. Na úrocích už nyní platí téměř 110 miliard korun ročně a při dalším růstu dluhu by se podle Komárka zdražilo i nové půjčování.

Ekonom Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí upozornil, že vládou prosazovaná výjimka u výdajů pro strategické investice by neuvolnila jen více peněz na stavby. Pokud by se například dopravní investice přestaly započítávat do limitů, vzniklé místo by vláda mohla využít i na běžné výdaje, například slevy na jízdném nebo zvýšení penzí.

Za problematickou považuje také vládou prosazovanou možnost zvýšit za zhoršené bezpečnostní situace celkové výdaje rozpočtu až o 10 procent.

I podle Komárka je tato podmínka formulována příliš široce a rozhodovala by o ní Bezpečnostní rada státu, tedy poradní orgán vlády.

Kriticky se vyjádřil i hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Vyšší projedené dluhy růst nezpůsobí, spíš smršťování,“ napsal na síti X.

Odmítl rovněž tvrzení vlády, že změna přináší větší transparentnost. „Transparentnost novela ničí,“ kontroval Bartoň.

Komárek pak odmítl i argument, že veto ohrozí dostavbu Dukovan. A upozornil, že novela by umožnila část souvisejících výdajů nezapočítávat do vykazovaného dluhu. „Tvářili bychom se, že náš dluh je nižší, ale v realitě by tomu tak nebylo,“ shrnul.